Soutěžní dílo 104

ignoruj, prosím, mé překlepy :-/

avi

Motivem není špatný ani ten Tvůj telefonista a jeho existenciální samota uprostřed davu, kdy nepřítomně poslouchá něco ve sluchátku (šikovně široká proměnná), ale budka a telefonista na jednom řádku je pro mne moc popisné - telefonista v telefonní budce(až duplicitně), zbytečně napovídající a polopaticky akcentující jeho samotu a soustředění na to, jestli to někdo zvedne nebo co mu už kdosi vypráví... Tvé případné obavy, že by to bez té budky většina nepochopila jsou praděpodobně oprávněné, ale platíš za to nesporně nižší kvalitou... Diskusi nad Tvými dalšími dílky ráda povedu, až je zveřejníž pod svým nickem...

Doroto, budu rád, když mi poradíš - například, které z těch pěti se líbí nejvíc tobě a proč? Stačí jedna, dvě věty, vždycky se rád přiučím. K tomuhle konkrétnímu textu se ještě obšírněji vyjádřím v noci, teď spěchám.

Dero, toto Tvé dílko, zde patřilo k těm lepším, ale měl si vybrat z Tvé kolekce jiné... Haiku zdar

rušné pověsti telegrafista doma drnčí :)))

No, když už jsem dostal avízo: Tak jistě. Maník v budce, který jen tak mlčí, by pochopitelně mohl být kdekoli, leč právě ono rušno okolo podle mého obsah naopak nejen podtrhuje, ale rovnou textu přidává na naléhavosti. A argument "je-li nutné aby byl telefonista přítomen na rušném náměstí" mi navíc připadá úplně zcestný, protože touhle optikou bychom se mohli za chvíli ptát proč že je v budce, mohl by přeci sedět u telefonu doma, je-li nutné aby to byl telefonista, proč třeba ne třeba telegrafista...

jorel napsal "kontrastu rušného náměstí a mlčenlivého telefonisty" to je obraz, odosobnělý obraz, který mě osobně nedovoluje dobrat se pocitu je to jako obraz pověšený na zdi a my diváci se díváme a říkáme si, co asi znamená mlčící, namísto toho, aby na mě zapůsobil ..telefonista uprostřed rušného náměstí víc mi to přijde filosofický, než poetický a hlavně než pocitový proto jsem napsal viz. jorel

Dero, dík za avízo. katugiro - v tomhle: neboť verš ... telefonista v budce mlčí ... je kontrastní sám o sobě co psal a2a2a, seznávám, že jsem s ním ve shodě. Ptal jsem se myslím, jestli je nutné, aby byl telefonista přítomen na rušném náměstí a skutečně nejsem jediný, kdo vidí ono rušné náměstí jako něco navíc, něco, co nepodtrhuje obsah haiku, co není nezbytné.

Vzhledem k tomu, že jsou obě soutěže již uzavřeny, tak bych rád poděkoval za všechny názory u tohoto textu. Jen pár slov k metodě tvorby. Jde o speed-haiku. Za pět minut autor napíše pět haiku podobných textů na základě svých prvotních myšlenek. Potom s jistým odstupem své výtvory hodnotí (ale už neupravuje!). Pokud má autor s haiku zkušenosti, respektive přemýšlí "správným" způsobem, tak většinou má to štěstí a minimálně jedno haiku mezi škvárem miniatur najde. Poutavá je na něm ona bezprostřednost a nevyumělkovanost; obecně se dá říct, že "pilování" haiku do dokonalosti většinou dopadne špatně (haiku je mdlé a bez chuti). Tohle je těch pět textů za pět minut. Jak vidno, škvár a zajímavé momenty (pokud tak můžu mluvit o vlastní tvorbě) se skutečně mísí zcela nevázaně. /104/ rušné náměstí - telefonista v budce mlčí ~ ~ ~ křik u pokladen starý muž brunátní - na zemi mince ~ ~ ~ /103/ shořel projektor lidé kroutí hlavami podivný snímek ~ ~ ~ pevný stisk rukou a zdvořilé "dobrou noc" - druhé rande? ~ ~ ~ matka chlácholí ubrečené dítě - někdo nepřišel Těší mě, že se tu střetly dva názorové proudy. Jeden tvrdí, že v dílu není obsaženo více než onen kontrast, druhý mu přisuzuje další rozměry, přesah. Jako autor samozřejmě (sou)cítím s tím druhým, jinak bych text nepublikoval, ale je pro mě přínosné znát hranici, za kterou už se někteří čtenáři ztrácejí a za niž nedohlédnou. Tady jsem ji zřejmě překročil, příště se pokusím lépe, soustředěněji na jeden konkrétní prvek přesahu. Díky všem - a zvlášť kritikům, kteří text vystřelili vysoko v rámci soutěže o zlaté haiku i přes relativně malý čtenářský zájem. Těší mě, že jako kritická sekce dokážeme stát za svým názorem. A samozřejmě k tomu přispívá fakt, že z toho teď profituji.

a2a2a: škoda, žes nepovažoval za zdvořilé poslat mi avízo, když už ses tak projevil... kdyby sis pozorně přečetl druhý odstavec mé kritiky, nebo lépe kdyby sis přečetl něco o moderním haiku, nehájil bys zbytečně tak rigidní názor. Ovšem druhou částí jsi tomu nasadil korunu: Ty de facto říkáš, že to autor napsal špatně, protože měl psát o něčem jiném. Jinak bys nemohl povýšeně napsat, že je kontrast osamělého, mlčícího telefonisty a rušného náměstí MIMO. Mimo je Tvá kritika, která si vymýšlí významy, aby je mohla kritizovat.

Výborně! Lehounce odbočuje ze striktních pravidel, ale bohatě to dohání množstvím pocitů a krásně klouzavým jazykem... Po prvním přečtení to bylo na nominaci s otazníkem, po dalších už na nominaci do užšího výběru. Potěšilo.

jetě bych zde dodal jeden svůj postřeh. Kontrast rušného náměstí a mlčícího telefonisty je docela mimo, bezpředmětný, neboť verš ... telefonista v budce mlčí ... je kontrastní sám o sobě, těžiště je právě v tom, že namísto, aby mluvil, mlčí, poněvadž má k tomu nějaký důvod.

haiku má svá pravidla, jinak jde o miniaturu, lze jistě slevit z počtu slabik 5-7-5 na třeba 3-5-3 či 4-6-4, má mít uvozující verš, předěl či pauzu, což toto dílko má, časové zakotvení, a to zde schází mimo již podle mne neodpustitelný nedostatečný počet slabik v posledním řádku. Hezká miniatura určitě, haiku nikoliv.

StvN: podle mě to docela důležité je. Telefonní budka zřetelně odděluje od okolního světa, jsi v ní trochu jako v akváriu, vnější hluk je zastřený. Na rušném náměstí je umístěn především proto, že se tam nachází ona budka - v odlehlých ulicích budky nikdo nestaví. Haiku využívá, jak má v popisu práce, kontrastu - mlčenlivého světa mezi skly telefonní budky a rušného a pohyblivého náměstí. Tohle by mělo být u haiku jasné ;) Vytknout bychom mohli tomuto haiku formu, tj. počet slabik v posledním řádku, kde je ovšem zas přirozeně nastolená pauza, nějaké to sezónní slovo, někomu schází i zvukomalebnost, i když ani nezvyklý "telefonista" tady neruší... záleží, dáváme-li přednost více či méně tradičnímu pojetí, nebo se, jako moderní autoři, soustředíme spíše na jakousi esenci haiku.

A je opravdu důležité a nezbytně nutné, aby telefonista byl umístěn v budce? Nemůže mlčet třeba někde jinde? A když už jsme u toho, proč je zorvna umístěn na nějakém rušném náměstí? Haiku tedy popisuje náměstí nebo telefonistu? Mám za to, že tohle by mělo být u haiku jasné.

z hlediska přísných pravidel haiku zde schází jak časové zakotvení, tak jakýsi zřetelnější nádech lyriky, zvukomalebnost, mlčící telefonista je ovšem výrazný a pěkný obraz.

viz. jorel

velký akcent na popis kontrastu zbytečně připravil dílo o další rozměry

prvotní impuls zachcený v tom kontrastu rušného náměstí a mlčenlivého telefonisty je to jediné, co stojí za pozornost.

tohle líbí - tu máš tip!