Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSametová
05. 06. 2001
11
0
3819
Autor
Carodej
V oblinách jejích smyslných úkrytů
Nastražen nášlapný systém svodů
Zelený pohled na modrém blankytu
Svádí do pasti žhnoucího vchodu.
Sametem pokryté jsou chodby příslibů
Utlumí každý krok zvědavých vetřelců
Na stěnách portréty zdánlivých pohybů
V bezhlučném sténání trpících milenců.
Viděna v zrcadle chiméra přízraku,
V zámecké kapličce klapoty střevíčků,
Ve věčné touze po spatření zázraku
Růži kdos položil na zahradní lavičku…
Mmm... tak dlouho jsem Tě nečetla a Tys stále tak nehasnoucí... :))
Líbezná, moc!
Díky všem:-)))))))))))))))))*** Ono to na konci možná trošku drhne, i když rytmicky to sedí, nicméně ačkoliv možná básnicky nejhorší, moc se mi líbil ten objevující se a mizící obraz dívky, ty kroky kapli, představa zámecké zahrady kolem, kde kdos položil na lavičku před kaplí růži, v očekávání, že Ji spatří.....živou...
Monty_Python
05. 06. 2001
jojda, me ta sametka hladi, vubec nedrhne (mozna krome horsi casti: Viděna v zrcadle chiméra přízraku,V zámecké kapličce klapoty střevíčků,)
Ve věčné touze po spatření zázračku Růži kdos položil na zahradní lavičku… :))
Ve věčné touze po spatření zázračku Růži kdos položil na zahradní lavičku… :))