Sentiment pro holčičky

Toužím po zrazení zblízka,

v prstech rozemletý

dehet z polibků.

Z povzdálí v uších mi píská

zvuk umíračku

toho probdělého pátku.

Na sobě Evin rubáš

z nepropustného vosku,

prý aby odolal mrazu

oněch pohledů na oplátku

za moji otevřenost.

Více než opravdovost

slušela nám pěkně smyšlená

komedie o pokušení, srozumění.

Není nám z toho zle -

protože nám už teď nic není -

společné.

Jen občas

škvírou pode dveřmi

prostrčíš neohrožené svůj prst

a já zakrývám si hlavu peřinou

a patologicky opakuju,

že to byla hloupost.