PROSINEC V LESE

ČAS POMALU SE VLEČE JAK LÉTA VE DŘEVĚ

NEDĚLNÍM KLIDEM NESE SE MLHA

VZDUCH VONÍ TAK JAKO TOUHA.

OBČAS SE OBJEVÍ NĚJAKÁ NOHA

LES OBKLOPUJE KLID A NĚHA

JEN PTAČÍ ZPĚV TU ZAZNÍ, VEVERKA PO STROMĚ ŠPLHÁ

STROM MLČÍ, SPÍ A ODPOČÍVÁ

VŽDYŤ ZIMA BYLA NÁRUŽIVÁ

STOJÍ KLIDNĚ A VZPOMÍNÁ

CO DALA MU ZEM A KRAJINA

ZNÁ MILULOST I PŘÍTOMNOST

TAK JAKO LIDÉ JE TU HOST

…….JEN NA CHVÍLI.

VZPOMÍNÁ NA STAROU GENERACI CO V PRACH SE ROZPTÝLÍ

A ČEKÁ NA ŘETĚZ OCELOVÝ

KTERÝ HO POTKÁ ZA CHVÍLI

VÍ DOBŘE, ŽE VÍTR UŽ DÁVNO SOUPEŘÍ S JEHO PEVNOSTÍ

A HMYZ CO ŽIVÍ SVÉ POKOLENÍ BRZY SE NA NĚM POHOSTÍ

A ČASEM SE JEHO STANOVIŠTĚ JINAM PŘEMÍSTÍ.

MOŽNÁ DOSTANE JINÝ TVAR

KDYŽ SBÍRAL VODU I SLUNCI ŽÁR

A DŮLEŽITOU ROLI V EKOSYSTÉMU HRÁL.

POSLOUŽÍ JEN JAKO MATERIÁL PRO LIDSKÉ ZÁZEMÍ

ABY MOHL RŮST V JEHO PŮDĚ JINÝ NA ZEMI