Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohlavek
Autor
Marcela.K.
,,Chci bráchu,“ řekl Honzík nekompromisně. ,,Holku vozit nebudu!“
Ondrášek vyvalil veliký, hnědý kukadla a řekl: ,,Já bych chtěl sestřičku…“
,,Bude to kluk! Že, jo, mami?!“
Táta mě odvážel do porodnice už podruhé. Hned po Vánocích si mě tam pár dnů nechali, ale pak primář, přišel a řekl mi: ,,Podívej, podle vyšetření ultrazvukem to ještě k porodu není. Pustíme tě domů a přijedeš za týden. Jo, jen prosím tě nejezdi, ve středu, to mám schůzi Občanského fóra.“
,,Mám pocit, že příště mi řeknete, že se to vstřebává,“ pokusila jsem se o vtip.
Takže jedu podruhé do stejné porodnice. Provokačka, bolesti, infuze, celý den trvá, než konečně přicházíš na svět. Padesát tři centimetrů, čtyři a půl kila, opravdu „nedonošeňátko!“
,,Co máš doma,“ ptá se primář, který mě učil na zdravotce.,,Dva kluky,“ odpovím.,,Tak máš holku!“
Nevěřím, nemohu uvěřit, že se mi splnilo tajné přání. Byla jsem připravená na opakování historie, tvoji dědečkové pocházeli každý ze tří sourozenců. V obou případech to byli tři kluci.
Tečou mi slzy, položili mi tě na břicho. Jsi celá ublemcaná. ,,Ta je špinavá,“ říkám, protože mě nic chytřejšího nenapadá.,,Tak ti ji umyjeme,“ směje se primář u mých nohou.
,,Mámo, to je na Nobelovu cenu!“ jsou první slova, které od táty slyším v telefonu. Směji se: ,,Miláčku, je nádherná a jmenuje se Radka, po tobě.“
Honzík velice rychle zapomněl na svoji výhružku. Vozil tě tak dlouho, dokud tě neobhlídli všichni sousedé. ,,Maminko, paní Petráčková říkala, že je krásná,“ přiběhl a honem zase utíkal ven ke kočárku.
Ondrášek se usmíval. Splnila jsem JEHO přání!
Zítra to bude osmnáct let. Tvých osmnáct let!
Byly to roky, které si bez tebe nedovedu představit.
Porodila jsem sluníčko.
Prosvěcovala jsi naše dny. Kluky jsi naučila něžnosti. Tátu sis zařadila mezi své hračky.
První pohlavek jsi ode mne dostala v sedmnácti letech a moc dobře víš, že ti ho dal můj strach o Tebe.
Myslím, že to byl první a poslední, který jsem Ti musela dát.
Od zítřka budeš plnoletá…ale až do mojí smrti budeš moje malá holčička.