Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Večerní esej

21. 01. 2008
1
7
1688
Sedím na posteli,
a nesnáším tuhle chvíli,
kdy stále víc a víc vzdaluji se svému cíli.

Vzpomínky se vraceji,
kam před nimi jít.
Ty chvile krásný,
zbývá už jen snit.

Mít pár přátel,
kolem sebe.
Neměl bych to daleko,
do sedmého nebe.

7 názorů

FunThomas
29. 04. 2008
Dát tip
na začátku to nesnášíš a na konci máš blízko do nebe? ...no nevím :-)

Vio
22. 01. 2008
Dát tip
Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle, těsto do díže. Upeč třeba chleba, postav třeba zeď, žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď, začni s tím hned teď. A nebudeš tak mrhat naším ani svým časem... dvě mouchy jednou ranou!

Miroslawek
22. 01. 2008
Dát tip
a tolik zmarněného času

romale
21. 01. 2008
Dát tip
takže jde: buď vstát anebo si to začít užívat...

Honzyk
21. 01. 2008
Dát tip
..jo a "esej"? ...myslim, ze ne..

Honzyk
21. 01. 2008
Dát tip
...az nejakej soucit tady cejtim, a ten ja nerad, nekecam.... bych teda oddelil zde|: autpor vnimavy, citlivy text : verse uspoechane, nedokonale, misty az infantilni....ale pokud autoterapie a vyprdnes sem, proc ne, zejo....jen to nšejaky"oceneni" si nechas sam pro sebe....a pomuze jen tobe: ja si z takovbych textu nevemu, bohuzel, nic...a jsem v takovych rozpoacich skoro..))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru