Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSetkávání
19. 02. 2008
11
14
3008
Autor
oleandr
Potkali se a neřekli si ne...
ani to ano nezdálo se být příliš zřetelné na to
aby dalo se říct
že bude věčné...
očima
barevnými klíckami
v touze po procitnutí
ze samoty
pronikaly
svými rozechvělými nitry
minulostmi
a zkoušeli se v dálavách
vynalézt...
hledali zkratky
vlastní vzájemnosti
s duchem
nekonečné všeprostupující
lásky.
14 názorů
máš právo napsat to, co cítíš a mně se to zdá opravdový, neměnil bych nic.
no já tušil, že ten konec některým vonět nebude, ale jednou za čas člověk vysloví něco jasně a srozumitelně a ono se to nelíbí (tedy některým), ale uznávám mohlo to být napsáno jinak...
každopádně děkuji za kritiky a přeji hezký den
"nekonecna vseprostupujici" je fakty az moc....tady, az na konci, zacinam vetrit:)), vratim se na zacatek....libi se mi, ale po chvili zase mi pripada, ze prilis narvanej polstar pod hlavu...Marketa, koukam, povedela presne docela....
...me na tobe, ole, prave libi se ta uspornost...
tady bych pouze poznamenala otřepanou větu, že někdy méně znamená více. Slova o citech, nejsou city samotné - naopak zaclání mu v jeho vzepětí. V básni to platí taktéž: přemíra citových výlevů báseň dělá spíš plochou než dojemnou. Ale jinak chápu autorovy motivy, nejsou mi nikterka cizí, pouze ta forma je mírně deklasuje.