Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeveselá
15. 03. 2008
14
15
1750
Plul žitím člověk
sám
ne vesel
pramička malá
pár děravých vesel
u břehů
sem tam
pažím stromů věšel
smyčku
do níž by svoji hlavu dal
jenomže kolem
nikdo nikdy nešel
kdo by se
na to představení
podíval
a to je smutný
tuze smutný
konec lidské dráhy
když nikdo nezavzlyká
aspoň:
sbohem
drahý
tak
v pramičce malé
pluje dál
a dál
15 názorů
Rýmování není příliš objevné, ale přiměla mne k zamyšlení. Člověk by měl žít podle vlastního žebříčku hodnot, ne podle toho, "co na to lidi"... */
Jarmila Moosová Kuřitková
15. 03. 2008
On si tam asi každý najde to svoje... a já tam cítím poměrně dost nadhledu, možná dokonce i jemnou ironii.*
určitě mi báseň hnula fantazií, trochu mi vadí ne veselí a vesla. Přemýšlím, proč proč náš hrdina dělal představení...
aleš-novák
15. 03. 2008Jarmila_Maršálová
15. 03. 2008
Jarmilo,
evokuje mi to lidové balady a zároveň je v tom něco realistického, dobré spojení, byť z něj tak trochu mrazí. Tip..