Vedro blues

Venku je dneska vedro strašný a mě se chce děsně spát

Venku je dneska vážně vedro strašný a mě se chce děsně spát.

Lidi se hroutěj kolem kašny, za oknem chcíp mi karafiát.

Slunce mi do voken mlátí, já nevím proč a zač.

Proklatý slunce mi do voken mlátí, já nevím proč a zač.

Horkej vzduch pod můj stůl mě sklátil, na ksicht mi kape polárkáč.

Jak tu tak na tý zemi ležim, všechno kolem se rozpouští.

Jak tu tak na tý tvrdý zemi ležim, všechno kolem se rozpouští.

A to už vážně vážně nejde přežít, tak vlastní tělo vopouštim.

A najednou vám pluju vzduchem a zemská tíž mě netíží.

Já najednou vám pluju vzduchem a zemská tíž mě netíží.

Jen o rám vokna štrejchnu uchem a už si z výšky stříšky prohlížim.

Najednou ale-co to bylo? Něco mě chytlo za nohu

Najednou ale-bože co to bylo? Něco mě chytlo za nohu.

Co mě to takhle ulovilo-korouhev z vilky na rohu.

Mí drazí hlavou dolu plandám a nohy mám už bez krve.

Mí drazí já tu hlavou dolu plandám a nohy mám už bez krve.

Vona to není žádná sranda, když člověk letí poprvé.

Když sem se z týhle pasti vyvlík, rád zamířil sem zase zpět.

Když jsem se z týhle děsný pasti vyvlík, já zamířil sem zase zpět.

A vážně bych byl páni cynik,  kdybych se dál chtěl proletět.

Pěkně sem přijal vlastní tělo, co na podlaze leželo.

Zpátky sem přijal vlastní tělo, co na podlaze leželo.

A i když zrovna nevonělo, pevně se země drželo.

Venku je dneska vedro strašný a mě se chce zase spát

Venku je dneska vážně vedro strašný a mě se chce zase spát.

Tak  něž mi vyschnou všechny kašny, půjdu si taky zaplavat.