Klub milovníků houpaček
Pach acetonových barev. Na to si asi nikdy nezvyknu. Člověk by si myslel, že když je Vilém už asi čtvrtý malíř, se kterým žiju, že by mi ten štiplavý odér měl vonět. Třeba jako inkoust, ibiškový čaj, záclony, nasáklé tabákem, nebo ohmatané stránky knih zantikvariátu.
Student Blues
„Co si to tam čmáráš chlapečku“.
Ženská se rty jako rozlitý inkoust ahlasem jako čepel zrezlého nože na máslo se opřela zlatými náramky o bar.
Dlouhým nehtem pošimrala prázdnou sklenici, kterou Petr právě svypětím všech sil dopil. Slepené řasy rozvířily popel na jeho nažehleném rukávu.
Slečna R
Nechtěla jsem se zabít, ikdyž mi to zřejmě nikdo neuvěří. Nemohla jsem usnout. Za vším tím zklamáním, rozčarováním, strachem a vinou byla obyčejná nespavost. Jak nepříjemně prosté.
Welcome
Už zase píšu
A má to vážně "grády"
už zase píšu
jak rybář bez návnady
Devátý schod
„Co to sakra je. “
Markéta se neprobudila do nejlepší nálady. Není divu,málokdo by toužil být po tak společensky náročném večeru vzbuzen troubením auta.
Její jinak velmi vkusně a moderně zařízený byt byl právě teď spíše předraženou kůlničkou na dříví.
Konec Léta
Na krku těžký žlutý korále
A vočích příběhy
co stojí za pár hodin ticha
do vlasů spad jí zase další list
Pod stromem
Pod tím stromem často někdo sedával
Občas usnul a občas hltal nebe
Prej tam taky někdo holku líbal
A vpampeliškách už to trochu zebe
Pan Bauer
Dnes jsem si trochu přivstal, musím si uklidit vkanceláři ten nepořádek. Nikdo to totiž za mě neudělá. A navíc, co bych doma dělal. Spát nemůžu, uklizeno mám a jinak mě tam nic nedrží.
Berušky a půlměsíc
A kdy my už se naučímedo kapsy strčit půlměsíc,v noci usnout rychle, samia usmívat se trochu víc. V dlaních zbylo trochu slídy, v očích střípky Atlantidy, co vyletěly z okenic Možná, že je v tom trochu bídya hodně nebetyčné slasti,když kreslíme si na náplastiobrázky žlutých slunečnic. Když objevujem starý krámy a zpíjíme se náladami, my smějem, smějeme se víc. Dnes bavíme se záhadami:Co berušky v trávě berou.
Neodkrytá
Maličko svrbí jí dlaně
Dnes bude máří i marií-
Své hříchy vyryté do čela postele
Do těžkých peřin pro jednou zastele
Koma
Mám trochu tvého dechu na spáncíchA v předloktí mám vyrytý tvůj křik. Zas půlnoc přesně půlí jeden hříchA s chutí žere každý další vzlykco dere se skrz naše suché rty. A tvoje tělo-živý otazník. Mám v uších sladké zvony Lorettykdyž po sté zatahuješ závěsya zase jsme tu-tiší, bez věty.
Plevel
Mám vsobě rtuť
Teče mi po zápěstí
Vpuklinách na náměstí
Ráno se rodí
Vědma
Prodávala obrazy a růžeruce měla skoro zkamenělý,prsty od viržínka ohořelýa boty z netopýří kůže. Prodávala prsteny a šályobčas přidala i dobrou radu,nebo pěknou hračku z petrohradu. prostě o co lidi nejvíc stáli. Kolem pasu měla kousek plátnana klobouku starý ptačí péra,v Braníku jí pustla garsoniéraa splátka byla dávno splatná.
Vedro blues
Venku je dneska vedro strašný a mě se chce děsně spát
Venku je dneska vážně vedro strašný a mě se chce děsně spát.
Lidi se hroutěj kolem kašny, za oknem chcíp mi karafiát.
Slunce mi do voken mlátí, já nevím proč a zač.
Je toho málo
Je toho vážně strašně málo
co člověk o samotě zmůže,
když svojí vláhou živí růže
a rukou šmátrá do prázdna.
Kabátová
Kolik máš asi tónů v kabátu. Znějí různorodě, tísnivě, svěže. Kapsy plné boogie v staccatu. Knoflíky, bluesové noty v leže.
Nevěsta za branami
Máš prázdnou židli, miláčku,mouchy ti plavou vkávěV předsíni visí na háčku(roky a nedočkavě)ta pěkná modrá kravatapro zvláštní příležitost.
Postavil si mě za vrataČekám, až přebolí to
Dneska jen pohled dáme siJeště to jednou risknem-sundal si moje závěsysrozpitým modrotiskem-pečlivě si je zabalildo starých bílých šatů
Ještě nám trochu kape z žilzposledních nenávratů.
Svět je dnes tak nějak na měkko
Svět je dnes tak nějak na měkkoDrolí se jak bílá křída. Ty mi ho sfoukáváš zposteleJá ho pak vjogurtu snídám.
Svět je dnes tak nějak na měkkoKaždé své nároží hlídá. Tys mu je do všech stran rozházelJak tělo Osirida.
Tanečník kolemjdoucí
Už se ti zase třese hlas
prudce padajícím deštěm.
Vkolenou máš moje symfonie.
Jsme vpůlce. Nezastavuj ještě,
Obrana českých vinic před krutými světoběžníky
A že je tohle poslední večer poslední večer co pro nás zbyl, věděli sme, že balakril neucpe ani tu z nejmenších děr. . i když má barvu vinic z Veltína a kousek vůně čerstvých borůvek nenajdeš ve mě žádný ostrůvek kde by sis nalil ocet do vína A tvoje věčné opojení láskou si rozerval podél jižních skal. Tak někdo tě přece nalákal.
Toho času bez stínu
Včara chvíli po poledni,když sem vyšla z báruzdrhnul můj stín-starej parchantza hraniční čáru. Civí na mě, řehotá seaž se vzteky třasu. Jak já ho jen lapim zpátkybez občanky, pasu.
českým nekuřákům
Petr Král: Za. Přesvědčené kuřáky. Proti. českým nekuřákům a váhavým kuřákům-hypochondrůmProč.
Českým nekuřákům vol. 2
Típněte si žvejkačky do dlaní a strhněte si náplasti i skůží…
Zastávky si za chvíli zase budou moct dát šluka a těhotný ženy dostanou pokutu za pasivní kouření.
Na západě začíná rok prázdnejch hospod a chodníků narvanejch vajglama a lidma, který vypouštěj do ovzduší zbytky svojí závislosti.
…Stejně si všichni jednou nějakej ten poslední hřebík do rakve vrazíme.
Tichej song
Slyším ozvěny mých hlasů. Bydlí v mokrých ulicích. Jako sta tisíce dalších stopuju tvůj smích. Jako roztodivný šiky řvoucích němých žen, podél zvukotěsných stěn do krve odírám svůj hřích.
Malá písnička o velkejch plánech
Než vyschnou moje kalamáře,
a uškrtí mě šála,
podložím si židli snářem
aby rovně stála.
Proč mi pane voláte?
Proč mi pane voláte. Takhle brzo k ránu. Právě si za šlupek od banánůšiju šaty na promoci. Proč mi pane voláte.
Albín jménem Nói
Dagur Kári: Albín jménem Nói
Severské filmy přitahují velkou pozornost mezinárodního publika již od počátku 20. století. Režiséři, herci i scénáristé získali četné mezinárodní ceny a diváci po celém světě se tak prostřednictvím jejich filmů mohli seznámit se severskými zeměmi. Během posledních desetiletí se v severských zemích objevila nová generace filmových tvůrců, kteří obohatili severskou filmovou tradici o nové aspekty.
Láskomet
Láskomet
Postavím malej láskomet
a zperspektivy motýla
ti vzájmu našich dalších let
Dream Theater-Octavarium
Dream Theater – Octavarium (2005)
Dream Theater je bezesporu jedno znejproduktivnějších muzikantských seskupení současnosti. Jeho členové stále dál vydávají nová a nová alba, koncertují, skládají… a ať už samostatně, či pod praporem Dream theater, neustále obohacují progrockovou scénu dalšími vytříbenými počiny. Už téměř od počátku svého působení jsou známí svou slabostí pro každý malý detail a jejich tvorba byla vždy téměř až krystalicky čistá. Každá jedna jejich deska byla vždy produktem téměř nadlidského soustředění a nikdy nepřipadalo vúvahu smířit se jen tak sněčím.
Velvet Revolver-Contraband
Ktéto kapele jsem se dostala jak jinak než přes Guns n Roses. Jelikož jsem zarytým příznivcem oné staré dobré sestavy této rockové legendy, kdy ostře nabité kytary ještě vrukách drželi Slash, Duff Mc Kagan a Izzy Stradlin a Axelovo tehdy mladistvé vřeštění na bicí doprovázel Steven Adler, nemohla jsem nechat bez povšimnutí, že zatímco lídr pistolí a růží Axl Rose neúnavně pokračuje vkoncertování snaprosto novou sestavou kapely a již desátým rokem se snaží vydat všemi trpělivými fanoušky netrpělivě očekávané album Chinese Democracy, vynořilo se mezitím odkudsi ze stínu minulosti seskupení, které si říká Velvet Revolver a vjehož sestavě figurují dvě jména známá právě ze sestavy zodpovědné za pravděpodobně nejpovedenější a bezesporu nejúspěšnější album GnR, tj. Apettite for Destruction. Druhá nejvýraznější postava Guns n Roses (po excentrickém Axelovi samozřejmě) a vrockových kruzích nanejvýš respektovaný kytarista Slash plus basskytarista Duff Mc Kagan.
Zatím podpírej mé sny
Tisknu víčka před úsvitem
Tisknu je tak, až to bolí.
Dvěma zbroušenými stvoly
podpírám své vzpomínky.
Májová
Rozpadnu se vmalá slova.
Tisíc vteřin vsobě schovám
Vysvleču tě ze svetru
a rozletím se do větru
Podpírám své sny
Tisknu víčka před úsvitem.
Tisknu je tak, až to bolí.
Dvěma zbroušenými stvoly
podpírám své vzpomínky.
Inzerát
InzerátMám perly, skoro pravý,skvěle naučenej smích,cizí řasy kolem očía vlastní vesmír v nichRozkrojená v správnou chvílizavoním ti po kuchyni. Všem srdcím, co pro mě žilynikdy ruce neušpiním. Tak zkus uvěřit, že mě znáš. Svůj malej domov ve mě mášZnámá jako cena lidský krve,jsem tvý naposled a napoprvé.
Spock´s Bears-Feel Euphoria
Spock´s Bears – Feel Euphoria
Tato deska je první nahrávkou pořízenou bez zakladatele, hlavního skladatele písní, zpěváka a lídra skupiny Neala Morse a proto jakoby započala zcela novou éru Spock´s Bears. Vroli zpěváka nahradil Morse bubeník Nick D’Virgilio. Ačkoli se většina písní nijak výrazně neodchýlila od stylu kapely zdob Morsových, nalezneme na desce několik naprosto odlišných a do jisté míry revolučních skladeb, jako například Onomatopoeia, či Feel Euphoria. Ostatní písně se pak tedy více či méně drží zlatého standartu předchozích desek, což ale vžádném případě není výtka.
Včely
Včely
Co když je konec.
Co když sem zrezivěla.
A už nic netepe
(Ne)Manželská
Odpusť mi mám drahá ženo, sečteno a podtrženopětadvacet let sme spolu naloženi v alkoholu. Nemám prachy na poršáka,jak bych moh když se furt flákám. nechci rozvod, chci jen smělelákat ženský do postele. Má drahá netvař se tak kysele.
Černá labuť
Černá labuť
Já hold ti vzdávám
Víc nemůžeš chtít
uvnitř jsem stále stejná
Unisex
„Promiň jsi holčička nebo chlapeček. “ otázala se mne upatlaná zmrzlinářka jednoho parného léta zhruba před deseti lety. „Holčička“ špitla jsem tenkrát, vyrvala jí kornout z ruky a s brekem jsem si utíkala půjčit od tety dlouhovlasou paruku. Za mé ponížení mohl chlapecký účes.
Květinářka
Květinářka
Tento příběh je mozaikou osudů tří žen, které se počaly odvíjet jednoho večera, díky jedné růži. Je o květinářce, která se prostřednictvím rudé květiny pokusila změnit k lepšímu tři osudy, ale vše jen zhoršila. Je o květinářce, která tuto chybu musela vykoupit vlastním životem.
Na dně
Není sranda ocitnout se na dně. A nejen na dně obrazném,vmém případě na jakémkoli. Ani to mořské, tajemné a plné nejrůznějších plžů, mi příliš nevyhovuje. Chápu, že ho někdo vyhledává jako hmatatelnou hranici svých možností.
Domácí zvířena
Slovo lež může skrývat mnoho různých významů, které vyplývají zúmyslu za jakým byla tato invalidní (krátkonohá) dáma zplozena.
Nebudu se zde zabývat lží sprostou, nestydatou dokonce ani lží tzv. tiskařskou, kdy člověk „lže jako když tiskne“. Těchto jevů je sice kolem nás mnoho a jistě by se hodil návod jak se jim vyhnout, ale prokouknutí takovéto zákeřnosti bývá bolestivé a proto se to raději neučme a zůstaňme naivní jak dlouho to jen jde.
Moje mokrá premiéra
Jsem blbá. Tedy jsem Lucie, ale blbá taky. Těmito sebe shazujícími slovy začínám deník, nebo chcete-li cestopis, naprosto záměrně, jelikož je to tak. Jak by jinak bylo možné, že jedu na vodu.
Co se pro komedie nesluší
Když se dívám na komediální seriál, chci se pobavit a ne nad ním ještě dlouhou dobu přemýšlet sjinovatkou na zádech. Včera jsem sledovala jeden takový humoristický kus a vnoci jsem se vzbudila se slzami vočích a rozkousanou peřinou.
Ta smrt byla nečekaná. O to víc to byla podpásovka, že se celý děj nesl vodlehčeném duchu prázdninového dne stráveného spartou kamarádů na vodě.
Po jedné noci
Pal, pal, pal,
Pálenka.
Lup, lup, lup,
Lupenka.
Lamželezo
Lam železo
Lam, lam, lam,
Já z toho pak uděLam
zapeklitý hlavoLam
Moje malé tranzy
U snídaně zaměstnávám oči novinami. Čtu ale pouze nadpisy, z časových důvodů. V nich je totiž většinou shrnuto vše důležité a další text to pak jen rozpatlává a přibarvuje. Tak proč se tím zdržovat.
Základní nezdary
Je spodivem jaké maličkosti dokážou ovlivnit budoucnost a obrátit naše kroky naprosto jiným směrem. Na základní škole jsem měla mnoho snů a příležitostí a stejně tolik nezdarů a krachů. Zpostupně zvětšujících se lavic jsem si odnesla umění geometrie a vyjmenovaných slov, naučila se noty a cévní soustavu, poznala mnoho chemických prvků a mořských zálivů. Spovinnou školní docházkou ovšem souvisely i akce přidružené a neméně důležité, jež měly za důsledek mé fantazírování o tom ,co ze mě bude až já budu velká.
Normální ráno
Peřino, peřino,chytáš ranní slunce. Spánku tři unce a bdělosti kilo. Co po nás zbylo. Jen pohár na víno.
Rozchod
Kávu už si dát nestihne. Těch pár minut spánku navíc jí přišlo kduhu, ráda mu obětovala ranní porci kofeinu. Cítí se svěže, ráno je krásné a hřejivé slunce jen vybízí kpříjemné procházce. Vzduch je prosycen vůní kvetoucích jabloní a hrušní, vulicích proudí davy spěchajících lidí.
Zóna Praha
Musí si pospíšit. Spojovací autobus, nebo jinak „spoják“, jak mu se spolužáky důvěrně říkají, odjíždí již za několik minut. Jeden už nechala ujet, protože vhromadě vypraného prádla nemohla najít modrou školní uniformu určenou na úterý. Má ráda úterý, jeho barva jí jde kočím.
Spojenec provinilcův
Nad třpytnými břehy laguny
a vpěnách teskné černě,
samotné nebe bez luny
spočívá klidně a věrně.
Úsměvná balada aneb raději přestanu kouřit.
Úsměvná balada
Aneb raději přestanu kouřit
Budu se usmívat.
Toto rozhodnutí jsem učinila jednoho večera nedůležitého data. Nebylo to ovšem myšleno jako plytké předsevzetí typu „Přestanu kouřit“, nýbrž jako něco mnohem fatálnějšího. Hodlám dokázat celému lidstvu, že soptimismem jde všechno lépe a to prostřednictvím jednodenního permanentního úsměvu.
Nebe, peklo, sběr
Nebe, peklo, sběr
Sešit je velice užitečná věc. Dá se do něj psát a posléze si pořízený zápis zjeho útrob přečíst. To je všeobecně známo. Nikdy by mě ovšem nenapadlo, že tato školákova pomůcka může mít i vlastní názor.