Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSerjoža ani nezačal
Výběr: cerna_lovkyne
24. 03. 2008
13
20
3372
Autor
Honzyk
Vyskočil z vínové válendy na peřiňák a spokojeně zachrochtal : otec, matka i sestra Naděžda se bezpečně vzdalovali na největší
chebskou přehradu ulicí Kosmonautů. Vystřelil by je na Měsíc.
S úlevou sjel nosem po rozpáleném skleněném plátu , pořádně zafrkal a poodstoupil . Výsledek byl uspokojivý :
Po zavřeném, pečlivě utěsněném a čisťounkém okně stékaly dvě mokré prasečí pěšinky.
Vytáhl si červené trenýrky až pod prsa , doskákal do předsíně před zrcadlo , nabral do sebe co nejvíc suchého panelákového žáru , začal
zadržovat dech. Se zavřenýma očima myslel na to, že se potápí na Skalce.
Horko chtěl ze sebe vypouštět co nejpomaleji, ale vylétlo tak rychle, že vydal až neslušný zvuk.
V otcově nočním stolku nic nového.
Do bílé gumové příšerky nafoukal vzduch tak, jak natrénoval , a zakroutil jí krkem .
Ten pevně převázal tkaničkou, uzel na kámen.
Chvilku vedle sebe jen tak leželi na manželských postelích.
Chlapeček opatrně postrčil tu věc až nahoru na polštář, ale hned se skulila zpátky k němu a otřela se mu o stehno. Vypadala čtverácky.
Posadil se, udělal na sebe do zrcadla nad maminčinou toaletkou nosem králíka .Cvrnknul do bubliny jako do hliněnky.
Hop. Hop a nic.
Tak nadhodil, vší silou kopl....: "Chachááááááááááááááááááá!!!!!!"
Hračka se od stropu rozvážně snesla, zavrzala ve zpocených dlaních a nechala se odnést do pokojíčku.
Chlapeček ji opatrně posadil na válendu, odměřil si pět kroků ke dveřím, otočil se a s rozběhem na bublinu z výšky skočil.
Už ji držel.
Nalehl na ni rozkrokem, vysmekla se.
Dusil ji tvrdým vypouleným bříškem, sevřel koleny .
Pak společnici objal , chytil za krk a mlátil do ní hlavou zleva zprava, až ho začaly pálit uši.
Zakvílela.
Nadzvedl se, klečel nad ní na čtyřech jako pes a zadíval se jí do obličeje.
Oba byli oslintaní a zpocení.
Měřila si ho lhostejně, s klidem.
"Ty svině, svině, svině, budeš držet, jasný ?!!", zasípal a padl na ni levou tváří.
Jen hvízdla, vyklouzla ke zdi a elegantně se otřela o zelený váleček.
Drapl ji oběma rukama , nacpal si velkou hlavu nemilosrdně do rozkroku a začal se proti ní vzpínat.
Když ucítil mezi nohama mokro, lekl se, vzpomněl si na Serjožu, dostal žízeň a šel do kuchyně.
xxx
Roztočil naplno kohoutek se studenou, nalil si do sklenice sirup a postavil se přesně na místo, kde včera všechno slyšel.
"Chtěli byste s Naděždou bratříčka, abyste si s ním mohli hrát ? Chtěli ?", zlomil se otci bas.
Maminka vyškrabávala nožíkem lidské nečistoty, které zbyly kolem hořáků na sporáku.
Chlapečkovi se zatočila hlava a sjel podél zdi do koutka k lednici.
Viděl, jak mamince nad bílým límečkem zrudl krk a z úzkých zad jí vyskočily lopatky.
Kuře.
Věděl, že otci odmítá soulož . Že se k němu v noci do postele krade jako myš , někdy s ním zápasí a pláče.
On jí pak , když vaří, předčítá "Legendu o řece" od Kuzněcova, až se celý třese.
Uprdne se, kdy se mu zachce.
Nikdo ho nemá rád.
Miluje komunismus a Kozinu !
Jezdí do Sovětského svazu a vozí odtamtud chlapečkovi odznaky s velkým Leninem , ale i dítětem Leninem !
Lenin byl dítě !!!
Tlustá kudrnatá blonďatá holčička našpulila důležitě růžovou pusinku a zeptala se:
"A jak se bude jmenovat, tatínku?"
"Ty můj pejsíku, ty ses mi povedla. Jsi jako mandlička,", plivl otec do kapesníku a už drhnul z lesklé tvářičky neviditelné smítko.
"Tak jméno bys chtěla vědět, zvídalko jedna ? No, to se uvidí, to se, jak se po našem říiká, pozná!
Co třeba, no....., jak by se ti líbil... Serjožka?"
Chlapeček se vytáhl na nohy, opřel se o ledničku a věděl, že to musí povědět.
"Mohl by se jmenovat Ob," pronesl tiše, ale zřetelně.
Otec se postavil, zapraskal klouby v prstech a zeptal se těžce: "Už sis umyl nohy ?"
"Dítě by se jmenovalo Ob", opakoval třesoucím se hlasem chlapeček.
"A nyní se rodí dost dvojčat, myslím, tedy jako statisticky.
Tak bychom mohli mít dva. Oba a Jeniseje.
A kdyby byli tři..."
"Lenu ne, Lenu tady nechci!"", zařval otec, skočil po chlapečkovi, odtáhl ho za vlasy do koupelny a strčil mu hlavu pod sprchu.
xxx
.
" Jójojojo, jojojo," , broukal si odpočatý chlapeček a rukou zkoušel , jestli už teče pěkně studená, " to si dám! "
Rozkošnicky si lokl a vykročil do pokojíčku.
Bublina se povalovala na kovralu a zvědavě ho pozorovala.
Chlapeček si na ni obkročmo sedl, upíjel ze své oblíbené skleničky s namalovaným korábem a pohupoval se jak na moři.
Dopil, nad dřezem pečlivě vymyl skleničku .
Pak vypustil ze zdechliny vzduch.
Zkoušel jí vrátit původní podobu a dát ji pak zpátky do krabičky. Nepovedlo se.
Ukazovákem a palcem před sebou v natažené ruce držel mokrý, splihlý, trošku mazlavý gumový cár.
Zkusil ho natáhnout, jako když střílí z praku.
Nádherně, bezhlesně se napjal.
Pevný, pevný, krásně pevný !!!
Sklonil hlavu nad trenýrky. Mokrá skvrna se zvětšila, zežloutla a ztvrdla. Shora připomínala tak trochu mapu Afriky.
Je horko , guma drží.
Pro jistotu do ní ještě natočil vodu a podruhé přiškrtil tkaničkou.
Mašle se mu sice nepovedla, ale gumový balón se pod chlapečkovou nohou vláčně a poslušně převaloval po linu i koberci sem a tam.
Ani kapičku nepustil.
Ještě musím promluvit s maminkou upřímně tak, jak to nemá ráda, umínil si chlapeček z pohraničí.
Pak sešel prázdným rozpáleným barákem o patro níž a hodil svou omatlanou , pečlivě prověřenou nedělní kamarádku až dozadu
do kočárkárny.
Serjoža nebude.
–
20 názorů
brackenridge
06. 01. 2011
Nosím napůl lesklý trenky a jezdím na kole, možná je v tom nějaká souvislost. Tak zase něco napiš.
..uprava, simte....)))mluvis jak muj ucitel z gymplu:DDD
(nosil leskly trenky a jezdil na skutru....))
No vidíš, jak to jde.
Ne, dobrý. Úprava by mohla být lepší. A vůbec. Ale dobrý.
*
...diky:))---ja jsem psal porad prozu...tohle ..no nic, poslu ti zpravu...parme:))