* * *

Na ostří nože tančí v ledových střevíčcích

a doufá, že neroztají...

Tiše si píseň svého srdce zpívá

netají, že miluje...

Slova navléká na nitky z perleti

a věří, že ji pochopí...

Střípky ledu cinkají jak padající listí

odlétají od obuvi princezniny...

Na černých šatech stříbrné slz perly

zakletá do smutku...

Ledové jiskry se ve světle blýskají

myslí si, že ji nepopálí...

Pláčem zamlžené oči princezniny

nevidí, jak blízko je ostří...

Prochází krajinou vzpomínek na štěstí

slzy schovává pod řasy...

Čarovnou hůlkou úsměv na rtech vykouzlí

sama sebe podvádí...

Na ostří nože tančila v ledových střevíčcích

a doufala, že neroztají...

*     *     *