Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSprcha
28. 06. 2008
7
7
1924
Autor
Alú
Sundávám své brnění před denní očistou.
Šaty; jako bych odhodila kus své soudnosti,
svou čest věším na háček,
zatvrzelost háži na zem.
Prameny lítosti skrápí mé tělo,
tečou proudem a střídají vřelost.
Opisují obrysy,
obrysy mých činů.
Čtou je hlasitě a s vervou.
Obžaloby na mé svědomí.
Pěna mě halí do svých pastí,
přilne ke mě a sálá své pachy.
Štípe do očí- nutí mě k slzám.
Tak denně podstupuji svůj vlastní očistec. Zarývá se mi hluboko do kůže a tahá na povrch tu největší špínu. Nutí mě litovat a oplakávat lítost. Stojím tak bezprizorní, tak nahá, vedena na pospas tíživým myšlenkám. Ještě že jsem to já, s mou splachovací či snad utírací povahou. Ručníky vsáknou vše. Pak nenápadně během dne, vypařují atomy bolístek zpět. Některým věcem prostě neutečeš.