Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sprcha

28. 06. 2008
7
7
1924
Autor
Alú

Sundávám své brnění před denní očistou.
Šaty; jako bych odhodila kus své soudnosti,
svou čest věším na háček,
zatvrzelost háži na zem.

Prameny lítosti skrápí mé tělo,
tečou proudem a střídají vřelost.
Opisují obrysy,
obrysy mých činů.
Čtou je hlasitě a s vervou.
Obžaloby na mé svědomí.

Pěna mě halí do svých pastí,
přilne ke mě a sálá své pachy.
Štípe do očí- nutí mě k slzám.

 

Tak denně podstupuji svůj vlastní očistec. Zarývá se mi hluboko do kůže a tahá na povrch tu největší špínu. Nutí mě litovat a oplakávat lítost. Stojím tak bezprizorní, tak nahá, vedena na pospas tíživým myšlenkám. Ještě že jsem to já, s mou splachovací či snad utírací povahou. Ručníky vsáknou vše. Pak nenápadně během dne, vypařují atomy bolístek zpět. Některým věcem prostě neutečeš.

7 názorů

Alú
29. 06. 2008
Dát tip
Já ti dám smutek! Spíš skutek!

Taky líbí:-) Zajímavá forma...

Řízek
29. 06. 2008
Dát tip
*

Bíša
28. 06. 2008
Dát tip
Kdekdo toto nedovede...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru