Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocity
13. 07. 2001
2
0
1231
Autor
sleeper
Pocity,
to je to, co se ti hlavou honí
Zradila tě,
ale pořád sníš jen o ní
Zabila tě,
ale ty jí dokážeš odpustit,
pořád chlapče nechápeš,
jak tě mohla opustit
Říkala, že tě má ráda
a pak klidně odešla,
jo, ukázala ti záda
A ty tady pořád stojíš,
pořád ji miluješ,
jen o ni se bojíš
a jenom ji lituješ
Proč seš tak zaslepenej a neotevřeš oči,
kdy ta tvá nešťastná láska konečně skončí?
Jen ať se to tak rýmuje ... je to tak dobrý! A protože tyhle pocity moc dobře znam ... TIP!!!
No téhle básni by doopravdy slušela spíš merýmovaná forma a nebo krátké a úderné verše s občasnými přesahy...pocitovka je to skvělá a musím se přiznat, že tyhle pocity znám až moc dobře...například poslední dva řádky by bylo lepší rozepsat do čtyř, aby byla zachována rytmika a údernost až do konce:
Proč seš zaslepenej,
neotevřeš oči,
vždyť ta láska nešťastná
už konečně končí.
no ale musím uznat, že tak jak to máš napsaný Ty to zase působí vcelku překvapivě.
kdyby se to tak nerýmovalo bylo by to lepší
jinak dobrý pocit tam je o to jde...