Sbohem

Pleteš se :-( Za mnou už je toho o mnoho více, než přede mnou...

kdepak, to už je dávno za mnou... ale za tebou ne ;o)

Báječné... Ač dalek od nebe, Bohu bere židli...

Jsem někdo, kdo prostě jen nebyl líný se soustavněji vzdělávat v oboru, který ho zajímá, aby nebyl v pozici sochaře, který chce tesat do žuly bez příslušných nástrojů, pouze na základě horoucí opravdovosti citu planoucího mu v srdci. To nedopadá dobře. Je pravda, že na rozdíl od výsledků takových snah na kamenném bloku, v literatuře není ona nemohoucnost tolik vidět. Ovšem jen zdánlivě. Děvče, podobných textů jsem četl bez nadsázky desetitisíce. Bylo i dlouhé období, kdy jsem se snažil předávat zdejším soukmenovcům světlo poznání, bylo i období kdy jsem jinde jako redaktor trávil 2-4 hodiny denně tím, že jsem se snažil napsat něco souvisle smysluplného a přitom pozitivního, co oněm nešťastníkům pomůže a posune je v jejich klopotné snaze dál. Bez nároku na odměnu a uznání jsem investoval svůj čas, abych se na to posléze frustrován marností vykašlal a spokojil se s bodavým glosováním. Někdo se chytí za nos (čímž mi udělá radost a třeba i prostor k smysluplné činnosti), jiný stébla osobní antipatie (čímž mne dokáže často docela dobře pobavit), takže ani v jednom případě na rozdíl od dřívějška neztrácím svůj čas úplně zbytečně.

V mém zármutku? Kecko, jeden rýpal mě nezarmoutí, ale naštvat mě dokáže. Špatně udělány? Ptala jsem se kdo jsi, že tak dobře víš co je špatně... co je dobře. Odpověz mi. A ta báseň na odkaze se mi vážně líbí. I když je od tebe. To bude asi tím, že je špatná, protože dobré poezii zřejmě nerozumím...

Já tě přece nesoudím jako člověka (všimni si, že ty mne ano). A nezáleží na tom, jestli mi tvé veršovánky "nesedí", ale že jsou špatně udělány. Pro toho, kdo o tom alespoň něco ví, zcela evidentně. Že jsem na tvých textech nenechal nit suchou ti může být jen ku prospěchu. Naopak mám za to, že ten, kdo pod tímhle textem jásá, ti prokazuje medvědí službu, byť to třeba myslí upřímně. Určitě není mým cílem, abys přestala psát, to by byl boj proti větrným mlýnům. Abych Tě utěšil ve tvém zármutku, pošlu ti odkaz na jednu báseň, která - přestože si s letitým odstupem myslím, že je vlastně docela špatná - by se ti určitě líbit mohla http://sweb.cz/miroslawek/moje/27113.html, kdyby nebyla ode mne ;o)

Proč? Vždyť jsi na mě nenechal nit suchou... A to jen proto, že tobě moje veršovánky "nesedí". Jsi takový odborník, že můžeš "udělovat" soudy a rady? Jestli ano, promiň. Ale já píšu proto, že sem tam něco cítím... a jestli to nestačí, stejně je to jedno. Protože já nejsem profesionál, své verše neprodávám... Jen se tím bavím... a baví mne to. Promiň, jestli nespadám do tvé kategorie, ale pro to já psát nepřestanu. Nakonec, mě tvá díla taky neoslovila. Jen tě nesoudím, jinému se mohou líbit... Všiml sis vůbec toho, jak negativně mě tu "ukazuješ"?

A proč?

...díky , Hani :-)

Je...

Těmi jinými slovy jsi někde jinde. Nevědomost a hloupost se mohou potkat, ovšem nejsou jedno a totéž. Každopádně chápu, že se tě to, co jsem řekl, dotýká, proto jsem to i napsal. Je to ode mne zlé?

Promiň Miroslawku, ale tohle už osobně brát musím: "...autor si myslí, že něco ze sebe utváří k opravdovému tvaru, ovšem ve skutečnosti pouze nedokonale odvozuje, křiví a mrzačí, co již bylo tolikrát jinými řečeno mnohem lépe. Pro čtenáře, který má "něco trochu načteno", je to pak utrpení..." Jinými slovy: já jsem blb, který opisuje a neumí to, protože chce dělat z receptu na celerový salát Romanci o nesmrtelném kouzelníku... Tak promiň, promiň mi že trpíš... já to tak fakt nemyslela!

Líbí se mi to.TIP

problém takových textů je, že jejich autor si myslí, že něco ze sebe utváří k opravdovému tvaru, ovšem ve skutečnosti pouze nedokonale odvozuje, křiví a mrzačí, co již bylo tolikrát jinými řečeno mnohem lépe. Pro čtenáře, který má "něco trochu načteno", je to pak utrpení, které dotyčný nechápe, protože jako každá zkušenost je tato nepřenosná.

:-) díky

díky :-)

proste rymovacky umis...!! /**

Jéje, nějaké smutné - ale dobrý konec :-)*

detto ako Alojs ten zvyšok moc nie

nejvíce mě oslovuje závěr, poslední dva řádky.