Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo kdyby
15. 09. 2008
1
8
1360
Autor
Klárka
Dívám se a nechce se mi spát
pro jedno malé cokdyby.
Musím už konečně
stát na vlastních nohou.
Opřená o něco, co se nekymácí,
dívat se do nebe,
nikde žádní rádci
a ptákům myšlenek přistřihávat křídla.
... zase jsem zapomněla ...
Ta bleška štěstí někde ve mně
prosí
o kapku krve
od srdce
a pije
nenasytná k zešílení.
Bolí i nebolí,
trápí i netrápí,
pravý úhel pohledu byl zdola,
ze mě.
8 názorů
Aššurballit
18. 09. 2008
Honzyk: hmmmmmmmmmmm, je to záznam pocitu, zápis do deníčku, neni to básnička, ale v tomto směru nechci postrčit, spíše zabrzdit
ašš: to je fakt, příště ptákům přistřihnu něco jiného
jablonec: v tom případě raděj "bezduchá a nepravdivá" ne?
Petrusha: helemese, to je dobrej pocit, protože tak přesně to je, to je muj novej životní režim, velice oblíbenej :o)
Ženatej: jako že v souvislosti s těma ptákama? :-) No, byla by to v tu ránu asi oblíbenější verze, aľe upřímně, o koupi černé výbavičky a bičíku zatím neuvažuju, ještě ani v básničkách :o)
Díky za váš čas :o)
trochu činu by to chcelo
človek má z toho pocit, že len ležích
a svet beží bez povšimnutia preč
Aššurballit
15. 09. 2008
..Rajmund, ano.))))
...trosku si prisadim: tady pises porad jen o tom, co bys udelat mela . tak to udelej...!..jakypak "cokdyby"...
... jinak nejaky psani te do kroku nepostrci...myslim.