Editorial

Od rána sedím u kompu a vyhlížím z okna před sebou. Čas ukrajuje z dní lačnými sousty a já ještě nemám ani páru, o čem bude příští editorial. Dvakrát sedm dní uplyne jako voda v řece a najednou zjistíte, že se vám nedostává inspirace. Ne že by se snad neudálo nic, o čem by se dalo napsat pár řádků, ale ten pocit, že všechno už tu jednou bylo, ba co jednou, mnohokrát...! Lidé odcházejí, uvolňují svá místa novým, ale to v nás je neměnné. Při vší dobré vůli mu statečně čelit v nás převládá po staletí strach, že někdo silnější než my odhalí naši zranitelnost, naši slabou stránku, Achillovu patu... obranou je útok, přirozený, logický. Stane-li se však nezvladatelnou vášní, je to zlé. Ano, mám strach. Že zvítězí Strach, ubude Lásky a Život přestane být krásný. A tak vyhledávám moudrá slova, která by mi pomohla v tom vnitřním boji obstát. Nacházím: "Uprostřed zimy jsem v sobě objevil věčné léto." /Albert Camus/

---