LÁSKA I.

- pokračování + DNES část DEVÁTÁ

Jan Rosa

 

ze sbírky:

 

JEDNA GENERACE

aneb

NÁŠ ŽIVOT - JAKO EXPRES

- VE 21. STOLETÍ - NA PLANETĚ ZEMI

© M.H.L39 – 2001

 

No. 14 - Láska I.

 

Láska na celý život

- i na chvíli.

Jsme jako klasy obilí.

 

Přesto před každým z nás,

v určitém věku,

do nekonečna vyroste rovina,

u stříbrné nitě kolejí života

čarokrásná vykvete rostlina.

Nevidíme pak jiných klasů,

neslyšíme potom jiných hlasů.

Jediný květ živé drahokamy ozdobí,

v rojích nad ním barevní motýli,

růžový oblak všechno zakryje

- tisíce lidí - i lány obilí.

 

V tom okamžiku jsme dobří,

s léty chlapec vyroste,

mladík dospěje,

muž zmoudří.

Co měli jsme dřív

- i dnes máme rádi.

Porozumíme slovům

- přátelé - kamarádi…

 

A jednou, když kraj zahalí se tmou,

láska i pro tebe přestane být hrou.

 

Tak tomu bývá v letních nocích.

Před muži - dívky, ženy…

- jako řeky - stále - vlní se v bocích,

také hledají hvězdu, lásku, něhu…

- vlní se v myšlenkách

- vlní se na hranicích svých břehů.

 

Každý člověk je jiný,

jiný je každý z lidí,

srdce však stále

bije v každém z nás.

Poslouchej!

I ty v hrudi ucítíš

stejný hlas.

 

Každý člověk je jiný,

stejně jako květy rostlin,

stejně jako květy lip.

 

Vzpomeň si!

 

To říkával i tvůj táta

- každému - snaž se

- porozumět líp.

 

Našels ji právě,

kapka štěstí v trávě.

 

Dívka

 

- tělem svým vzduch párá,

zářivýma očima okolí

pozorně prohlíží si - vodní pára.

 

Skutečnost i zdání.

Mám se dívat na ni?

Bez ustání!

 

Tělem svým tvé myšlenky párá

- modravý sen

nad stříbřitou hladinou vod

- vodní pára.

 

Mluv s ní a nedýchej!

 

Tělem svým tvůj rozum párá

- vonící dech jejích úst

- vodní pára.

 

Miluj ji a nezoufej!

 

Přines jí růže!

Tělem svým tvé tělo párá

- parfém všech záhybů její kůže

 

- vodní pára.

 

Už nejsi sám.

 

Telefonní přístroje,

mobily, kdo ví…,

stejně jako dopisy

přeplníš slovy

 

- a nejen ústa - polibky.

---