Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMám – nemám
28. 10. 2008
17
21
3717
Autor
Jarmila_Maršálová
Svlékáš se z kůže do naha
a odhazuješ slupky vin,
vždycky jsi býval podivín,
tvou hruď teď zdobí odvaha
a ruce, aspoň ruce chtěly by
na chvíli obejmout můj klín.
Mám – nemám, láká obojí,
počítám prsty jako prvňáček,
přitom jsem dávno zralá žena
a o životě leccos vím,
na háček smutky zavěsím,
vždyť každá rána v souboji
je dávno promlčena.
Namíchám sérum proti uštknutí,
píchnu si do žil koňskou dávku
– ty popotáhni za ohlávku
s l a d k é z a p o m e n u t í !
21 názorů
Jarmila_Maršálová
29. 10. 2008Květoň Zahájský
29. 10. 2008aleš-novák
29. 10. 2008Jarmila_Maršálová
28. 10. 2008
Ó, ty sladké váhání,
zda z cesty sklouznout stranou,
na oltář milování
dát čest svoji hýčkanou.
Stojí tenhle zážitek
za ústupek malý,
či pak žádný není lék,
když svědomí Tě pálí?
Prožít nebo neprožít
dobrodružství malé,
a pak pro prchavý cit
výčitky mít stálé?
Tohle věčné dilema
mnohého z nás trápí,
kdo však co je lepší zná,
když ho touha lapí?