Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se__
07. 11. 2008
8
32
3106
Autor
oakbark
Zpěv z pivnice -
na zdi se třepotá
parte cikánky.
32 názorů
Aha, tak ty slovo sociální spojuješ se slovem provokovat. Nechápu proč.
Jinak samozřejmě cikánka, bezdomovec, aristokrat, to jsou typičtí představitelé různých sociálních skupin. Pokud je v textu na ně výslovně poukázáno, pak to s jejich rolí ve společnosti souvisí. Každé slovo má svůj smysl, v tom souhlasíme, takže proč nějaký význam slova zamlčovat jenom proto, že nechceš třeba být nařčená z provokace? A opakuji provokace s tím nemá nic společného.
Řekneš-li slovo "Cikánka", již se dotýkáš sociálního tématu? Řekneš-li slovo Čech, Slovan, bezdomovec, aristokrat, černoch, árijec? Vždy musíš někoho provokovat? A není to problém toho, koho se to dotýká? Ten ať si v tom hledá sociální témata,. Já v tom vidím kontrast hudby a smutku. Hudba a smutek spolu často usedají u jednoho stolu.
Pak je v tom sociální téma:)
Tvůj přístup je velice zajímavý. Svá haiku a některá jiná, která se ti líbí, bezmezně obdivuješ a považuješ za dokonalá. U jiných naopak nejsi schopná změnit pohled, pokud ti někdo ukáže něco, co jsi třeba před tím neviděla. Jsi zatvrzelá. Víš, jak to myslím?
Držím se textu, StvN. Nevím o nic víc ani o nic méně, než to, co je tu napsáno.
Z hlediska oakbarka je důležité "parte cikánky".
Středem rozepře je sociální tématika haiku. Já tvrdím, že tam je, ty, že není, co na tom nechápeš? Děláš to zbytečně složité.
Já tvrdím jen to, co tvrdí haiku oakbarka. Nic víc. Je-li středem naší rozepře toto haiku, pak vše, co překračuje jeho hranice ať k té či oné interpretaci, je subjektivním omylem.
Klasická ženská. Hodiny mě bude přesvědčovat o tom, že se mýlím, ale nakonec bude tvrdit, že její postoj je neutrální a vlastně nic netvrdí atd. Legrace.
Stojí to tu modré na bílém. Oakbark nic takového nenapsal. U něj je jen parte a zpěv. Že jde o sociální kontrast, je tvým výkladem vloženým tam dodatečně.
Tyhle sociální kontrasty mi nejsou zrovna příjemné. Natož v haiku. Je to příliš vnucující.
Ano, Paulart. Ty dveře mě napadly už včera, že by to sedělo:)) Ale nechtěl jsem už do toho zasahovat. Ono fakt viselo na zdi:) Na bílé zdi - parte černé ženy.
Zvrhlíku, tvoje otázky jsou legrační. Třeba jestli to parte je venku nebo uvnitř. Třepotat se může venku ve větru (nedbale připíchnuté na dveřích). Ale může se i třepotat uvnitř (průvan, větrák atd). Já bych se tu ale přimlouvala za ty dveře. Náhodně to vychází i do počtu 5-7-5.
Zpěv z pivnice -
na dveřích se třepotá
parte cikánky.
Nemusí. Jedna věc je jestli to lze vysvětlit různě (což tady bezpochyby lze) a jestli tato vysvětlení mají na čtenáře výraznější emoční dopad (s tím bych si tady rozhodně jistý nebyl). Jde o to, aby tu nebylo příliš mnoho výkladů bez emočního dopadu. (Pokud možno žádný.)
Pokud bych svůj názor měl nějak ukázat na příkladu, tak pokud haiku nebo pokus o haiku umožňuje například 10 různých výkladů a dejme tomu 5 a víc z nich je bez emočního dopadu na čtenáře (většinu čtenářů, většinu rozumných a zkušených čtenářů), tak to IMHO nebude haiku nejlepší.
Já tady vidím (zatím) 3 možné výklady a ani jeden mě nijak zvlášť emočně nezasáhl. Ono je někdy lepší umožnit jen jeden výklad, který ale má sílu pěsti. IMHO
Problém je v tom, že poměřování emočního dopadu je dost subjektivní záležitost.
oakbark: Pocity nerovnají se otázky. A u mě se můžete zbláznit, když má můj výtvor víc možných (ale celkem jasných) vysvětlení...
Znovu se tě ptám: Co jsi tím chtěl říct? Jaký pocit jsi chtěl ve čtenáři vyvolat?
Na mě tato juxtapozice zkrátka nijak moc neučinkuje.
Zvrhlíku - zdá se Ti to příliš otevřené. A přesto tolik otázek.. Kdo zpíval, proč zpíval, proč se třepotal.. Ano, tečkou to nekončí. Je to na Tobě, co si za ni promítneš. Pocitů to vyvolává hodně, zdá se.
Tip oakbarkovi a taky Disidentce poezie. Zvrhlíku, proč to VŠECHNO chceš vědět? Můžeš si to přece vybarvit nějak sám, ne? Omalovánku haiku jen a jen pro sebe.
Eufonie nechybí. První řádek je z tohoto hlediska excelentní. (Nelíbí se mi však začáteční velké písmeno a tečka na konci. Pro někoho je to sice detail, ale někomu jinému to může narušit pocit nedořečenosti. Haiku pro čtenáře nekončí na třetím řádku (nemělo by), tak proč ho ukončovat tečkou? To jde trochu proti sobě.)
Jinak formální znaky haiku to zdá se splňuje, ale mám problém s přílišnou otevřeností dílka. Vyvolává ve mně sice zvědavost, ale jinak žádný konkétní pocit. (Umocněno ještě tím, že původně jsem parte četl jako hudební part, ale to je můj problém.) Kdyby tam byly zmíněni třeba zpívající neonácci, bylo by to možná zajímavější, ale asi příliš okaté. Proč zpívají? Je to pohřební slavnost nebo oslova neonácků z dalšího zářezu? Nebo je protiklad bujarého veselí s mementem mori? Nevím, trošku bych to asi konkretizoval. Ale špatné to není.
Co tím chtěl básník říci? To třepotající si parte si taky moc nedovedu představit. Blbě, nedbale přidělané? To parte je v hospodě nebo venku?