Plná huba keců

vaichni máme plnou hubu kecu

Oblažen protesty svých blízkých srkám
hleny co jsem si vyseděl na svojí rodné
To jsi, to jsi, to jsi.
Na silnici z Malenic do Hoštic v tuhle denní dobu nepotkávám nikdy nikoho.
Ani auto, ani chodce, ani ....
Ženu sedící se skříženýma nohama na asfaltu. Kývá se a něco si brouká.
S něčím si hraje, chrastí to jako.. asi kamínky. Nu co, bláznivá ženská.
Všimne si mě, až když jsem od ní asi pět metrů. Prudce zdvihne hlavu a zakdáká:
"Pomóóž mi s košíkém mladýýkúú..usypálá sem si nadělení, pótřebujú do korytá."
"Já du do Hoštic stará a ty sedíš na Malenice, to ti nepomůžu!" Ale šel sem k ní,
že ji to aspoň sezbírám, nemotoře. Sedí se zkříženýma nohama, kýve se ze strany
na stranu a já stále nevidím co to na té zemi má, shýbnu se..
"Žer! Tak Žer ty malé Parchanté aaaaaaaaaa!!!!" Chytila mě silnýma rukama za
lebku a třískla mi hlavou o zem. Ten křik pronikal až do nejhlubších kanálů
Zerunaxxu, prohlubující se smetiště posledních vteřin.
Úsměvy svítící jako jitřní slunko, roztoužená fenka, čechrající peří kohoutovi,
vyplazený jazyk trhaný kameny na asfaltu, zuby drcené čenichajícími vrátnými
Ipsulu. Tři posvátné zákonníky byly umístěny do muzeí našich připosraných otců.
Miláčku, to jsi, to jsi, to jsem!
A Plno keců, plno keců, pořád, všichni..
Plnou hubu keců, přitom nejlepší ticho, ale plnou hubu keců.
Jasně já to žeru tu plnou hubu keců, já to žeru,
ty taky žereš plnou hubu keců a támhle ti.. jéje, jak ti ji žerou tu..
Plnou hubu keců.
To jsi to jsi to jsi!
"Bude lepší když si mě budeš pamatovát!" A další rána lebkou o asfalt. Tentokrát
jsem měl pocit, že mi tam něco prasklo. Strach o život. Vytryskly mi slzy a já
začal vřískat.
"Nechte měěě prosíím, nechteměěě prosím, nic sem vám neudělál! Prosím Prosím Prosím!!!"
A do nekonečna... a Do nekonečna A do nekonečna A do nekonečna A do nekonečna...
A stará třískala i vřískala dál.
Mokvající puchýř na obloze ze sebe vytřepal posledních pár žlutých paprsků a zapnul poklopec.
Strčil do svého análního otvoru skříňku s nugáty a otevřel stavidla loučení. Hromady
staré puchřející kůže. Už nemůžu regulovat eqalizéry naděje, stažené kalhoty.
Radši si mě PAMATUJ! Přešel jsem k TOBĚ! Když vše půjde jak má.
To vše jsi udělal TY?!
Plnou hubu keců plnou hubu keců, ale udělal
Plnou hubu keců a plnou hubu keců, jenže on to udělal, on to udělal
Plnnou hubu keců mám, jak já mám plnou hubu keců
Ale
Já to neudělám, já to neudělám.....né..já to neudělám, neudělám
To jsi to jsi to jsi! To jsi ty! jó TY!
Nepůjdeme se spolu modlit? Nos praskl určitě čelo taky, všude si cestuje krev ale já neposlouchám,
mám totiž...
Plnou hubu keců, mám..
Plnou hubu keců.
Já vám to všechno žeru vám... všechno žeru vám vy... lidé, nebo co jste zač, všechno žeru, tu vaší
Plnou hubu keců, vaší plnou hubu keců
To jsi ty ! To jsi ty! To jsi ty!
Spouštíme kýble písku do studní našich starých zranění, s pomocí diskutujeme o pohybu drezíny
utrpení, s pocitem samoty a nuzné bídy se ukájíme na božském pokrmu medového-PAMATUJ MĚ!!!-
Fantasie rozprostírá se jen tam kde tělo neškube, neškubá se když naběračkou pootvírám starý
trup a už to trochu bolí a já dělám že to bolí hodně. RADĚJI SI MĚ PAMATUJ!!! A když pak sedíme
nad mořem a vzpomínáme na ty starý časy, jak se zasekla..........nenávidím tě! nenávidím tě!
NENÁVIDÍM TĚ! Jsi to ty jsi to ty! Všechno ještě více zveličíme, aby vzpomínka dostala větší
potenciál nezapomenout. A stejně zapo- 17 zkratů rychle za sebou po celém domě. A nudný hlas
oznamovacím tónem ... ano, rychle musíme se dostat z tohoto zasraného místa.
Nosíš kvalitní oblečení, že?
Jíš zdravé a plné jídlo?
Spíš každý den v teplé posteli?
Vyjebanej hajzle, mrdko zkurvená, svině vypíčená.
Vysmíváme se ti do xichtu, za to jak se máš sráči!
Dobře se máš a máš stejně jako my..
Plnou držku keců. Stejně jako my. Řešíš jako já neuvěřitelný chovný hovna a jsi za to hlazen viď.
Plnou hubu keců, červů, hoven, vší, všeho hnusnýho, miluju tě ty sráči!! Miluju tě ty sráči!
Debile!
To si ty To si ty To si ty!
A všichni máme plný huby keců, ale on to udělal. Ale jenom on to udělal. On to udělal, ale on to ..
Vyjímka potvrzuje pravidlo...... vážu si na krk šátek pohrdání, utahuju abych nedýchal téměř,
a ........ dám si své dnešní vejce, koulím očima..
Sedím u stolu, na stole počítač, u něj monitor, klávesnice..a můj xicht.
A Plná huba Keců.
Zase ta plná huba keců.

---