Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se01 Dancing in the Rain
16. 01. 2009
4
14
1360
Autor
hunllef
v ovzduší zrady
tanec deště
okolo ohně
strašné vědomí
skrytých střel
třeseš se na břehu
opalizuješ
v protikladu k olověné obloze
záříš ke mně skrz plameny
a zase pohasínáš
a tvoje oči z magnetitu doutnají
má železná maska
je k nim jako přikována
přestože mám strach
že někdo odhalí můj dvojsečný tanec
ukáže na mou zrcadlovou tvář
nebráním se
v sladké závrati zvedám kolena
ať si je můžeš lépe prohlédnout
vím že nikdy nenajdu
tvou růži u svých dveří
toto bylo loučení
a my jsme jen seděli
a loučili se slepě a němě
a nikdo nic neviděl a neslyšel
mluvili jsme o milencích a milenkách
dychtivě jsi očekával mou odpověď a já tvou
dorozumíváme se vnitřně zdá se mi
sedíce vedle sebe usilovně se snažíme
vyhnout se jeden druhému
přesto cítím jak mě sleduješ
když natahuju prsty k ohni
či snad jen další chiméra?
v tom případě jedna chiméra a jedna chiméra jsou tvé oči
rozuměli bychom si
ale naše předurčení nám nedá příležitost
neboť mimoběžná srdce
nemají průsečík
strčím do branky
a spadnu zpět do všednosti
prosté zvuku bubnů a nevyřčených slov
pohřbívám tuto sladkobolnou báseň
sbohem tajné sloky
promluvte teď nebo mlčte navždy
tanec deště
okolo ohně
strašné vědomí
skrytých střel
třeseš se na břehu
opalizuješ
v protikladu k olověné obloze
záříš ke mně skrz plameny
a zase pohasínáš
a tvoje oči z magnetitu doutnají
má železná maska
je k nim jako přikována
přestože mám strach
že někdo odhalí můj dvojsečný tanec
ukáže na mou zrcadlovou tvář
nebráním se
v sladké závrati zvedám kolena
ať si je můžeš lépe prohlédnout
vím že nikdy nenajdu
tvou růži u svých dveří
toto bylo loučení
a my jsme jen seděli
a loučili se slepě a němě
a nikdo nic neviděl a neslyšel
mluvili jsme o milencích a milenkách
dychtivě jsi očekával mou odpověď a já tvou
dorozumíváme se vnitřně zdá se mi
sedíce vedle sebe usilovně se snažíme
vyhnout se jeden druhému
přesto cítím jak mě sleduješ
když natahuju prsty k ohni
či snad jen další chiméra?
v tom případě jedna chiméra a jedna chiméra jsou tvé oči
rozuměli bychom si
ale naše předurčení nám nedá příležitost
neboť mimoběžná srdce
nemají průsečík
strčím do branky
a spadnu zpět do všednosti
prosté zvuku bubnů a nevyřčených slov
pohřbívám tuto sladkobolnou báseň
sbohem tajné sloky
promluvte teď nebo mlčte navždy
14 názorů
moorgaan, díky ;) Jo, s tím koncem máš pravdu... mělo to být takové obřadné abrakadabra...
..mimoběžná srdce nemají průsečík..!
jasně- tady to vsechno zacina..
velmi dobre rozehrany, do pointy to plyne.. ten konec je moc konvencni!..ale celkovy dojem je prijemny a urcite je to povedene dilo-tip/**
lag-n.lol: to se ti vůbec nedivím - s tou orientací... holt je to dost osobní, no. Ale jsem ráda, že sis v tom něco našel ;)
hodně se mi líbil začátek, byl to náběh na fakt zajímavou baladu:
opalizuješ
v protikladu k olověné obloze
záříš ke mně skrz plameny
a zase pohasínáš
a tvoje oči z magnetitu doutnají
pak se přestanu orientovat v záznamu pocitů, který si prožila ty a já do nich prostě nahlídnou nedokážu..
A.H.: Fakt? Tak to mi ještě nikdy neřekl a ani mě to nikdy nenapadlo... že bych se dala znovu na veršování? Zkusím se nad tím zamyslet ;)
nemohu se ubránit pocitu, že vázané verše v Tvém podání jsou lepší, než ty volné, ač převažují
Rampoušek: díky ;)
johanne: děkuji za kritiku! Klišovitých klišé jsem si vědoma, ale nerada bych tu básničku předělávala, protože je v ní zakonzervovaný jedinečný moment a já to v tu chvíli prostě takhle cítila...Ale do budoucna se jich budu snažit vyvarovat ;)
Hned v úvodu dokazuješ, že znáš spoustu hezkých slovíček (kdysi jsem si psávala seznamy neohmataných slov, která v budoucnu určitě použiju).
A to je tak vše, protože navíc od třetí sloky je opouštíš a zavádíš klasická klišovitá klišé.