jdou po mně obcházejí kolem

pod mosty města se tehdy zas jak těhotná kočka protahovala ta smradlavá kalná vichřice když jsem to ucítila poprvý takový zašimrání pod vlasama opatrný škrábnutí nehtem bílým jako půlměsíc nehtem jako seschlou rybí šupinou tehdy jsem položila sklenici nerozloučila se a šla domů pod kabátem se mi zmítalo zjančený malý zvíře zamkla jsem se v domě a rozsvítila v pokoji kde se sušily na sítech houby jsem prochodila neklidně tři dny šli po mně obcházeli kolem šly na mě mrákoty obcházela mě zimnice dupali nade mnou až se lustr houpal obcházeli těsně podél zdí strašidelní peškové v kůžích mých blízkých klepali na dveře než odešli obkroužili dům naposledy výstražným znamením jako sígři obtahujou klíčem karoserii auta obtáhli kolem dokola dům nehtem křivým jako pirátský hák nehtem broušeným jako kosa tehdy jsem se otřepala napila vylezla ven a město bylo čistý a uklizený vyvětraný sbalila jsem si a odjela pryč a dravý vítr mě nadouval zezadu jako luk jako rogalo na lovu bylo mi dobře až do chvíle kdy se na mě z televize obrátil moderátor a varoval mě „buď připravená, jdou po tobě jdou po tobě jdou ti po krku jdou po tobě bacha dejchaj ti na záda“ tehdy jsem si nesbalila nic ukradla auto bála jsem se navzdory tomu zazvonila u známých v jejich peřiňáku jsem seděla celou noc slyšela jsem jak krouží kolem pila jsem tam ve tmě abych utišila smysly a peří z duchen se mi lepilo na jazyk chodili kolem a mí známí vzali společný prachy a homevidea a odjeli spát do hotelu ráno mi nechali na stěně vzkaz nehtem tenkým jako šperhák nehtem špičatým jako jehla tak jsem se zašila ve sklepě jednoho baru ve špinavý místnosti se starým kulečníkem utahaná padla jsem na něj s hlavou těžkou a s pusou dokořán bezvládná jako medvědí předložka tlačili se za dveřma klika povolila překvapení bylo že byl jen jeden jak ale přešel přes práh místnost byla natřískaná bylo mi to už všechno šumák půjčil mi svý sako „přesunem se nahoru k baru“ povídá „tady je přece zatracená kosa“ koupil mi pití byl to sekáč pár týdnů jsme to spolu táhli ráno když jsme vyspávali večírky cítila jsem ho blízko šel po mně byl tak blízko šel po mně dejchal mi na záda vyplížila jsem se chytla stopa šofér řekl mezi řečí „utíkáš co ale máš špatnej styl sedni si jednou zády ke směru jízdy není důležitý kam míříš kruci ale co opouštíš“ ale nešlo to byla to chyba myslela jsem na jedno město s úzkýma ulicema malovala jsem si to město kde se tank tý páchnoucí vichřice neprotlačí ulicema tak měkce jako ovar mřížkou kde mě nenajdou