Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...o tmě vonící do svítání
12. 03. 2009
15
9
1187
Autor
Marcela.K.
Noc v nemocniční zahradě
často se plíží přikrčená
jako náš pes
když ocas stáhne
a ví že toulat sám se nemá
Noc dělá černé ťápoty
Zámkovou dlažbu odemyká
Uprostřed ní ty dávno spíš
Jsem holka co tě ráda svléká
Ráno se studem protahuje
Déšť smývá stopy na chodníku
Pár vrabců v kaluži se koupe
Mám hlavu plnou otazníků
Noc v nemocniční zahradě
je černější než v tmavém lese
je zavřená a nevoní
Taková nic ti nepřinese
Až budeme se jako slepci
dotýkat v lese tajných přání
budeš mi šeptat svými prsty
o tmě vonící do svítání
9 názorů
... ja asi černější, to myšlenkami těch, co nemohou spát, nebo už se neprobudí...
***
Mně se líbí moc. Závažné obrazy a myšlenky nese na křídlech krásný rým a rytmus T********
Nebudu pitvat,vnímám to jako celek,jako obraz,dojem...koresponduje se mnou a jeví se mi dobrý-tip*
zpívající trávník pch, kandidát vět
12. 03. 2009
Je těžká, tedy plná těžkých myšlenek, nesených mnohými slovními vazbami (zámková dlažba, nemocniční zahrada, stažený ocas...)
Pak chvilkové odlehčení v podobě koupajících se holek-vrabců...
A zase zpátky přes nemocniční zahradu až k oslepnutí...
Přes to všechno na mě závěr působí optimisticky.
A celkově? Na nic si nehraje, nic nepředstírá, nic nenalhává; je taková jako opravdový pohled na život. Opravdový tím, že se díváš tak trochu z nadhledu. Těší mě. Tip.