Studený mág

Měsíční moře
zdvihla hladiny rybníků
a rybí hřbety náhle zmizely
keře rozzářily své oči:
zelené, hladké, orosené .

Oslepený měsíc vyslechl kýž
a mrakem cezenými paprsky
bez nároků na vděčnost
posvítil rybám na cestu dolů.

Ryby nemohou poděkovat,
ale v šupinách si uvědomují
sluneční teplo
a měsíční klid.
Temná zákoutí pod vrbou
dobrá pro spočinutí,
hladinu polední
pro slastné šimrání sluncem.

Ani na kapradí nezapomněl
měsíc:
než mrak ho oslepil
posvítil na cestu výtrusům
a také houby hořce vypustily děti
do stínů borovic a jedlí
do vlhkých záhybů
západních svahů.

Měsíc je mág,
houbařů atribut…
a v úplňku
čaruje.

---