Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePondělní dýchánky
21. 04. 2009
15
18
1989
Autor
Debbi
Mám na hřbitově čtyři hroby,
chodím tam každé pondělí
a tiše mluvím ke svým mrtvým,
aby to také věděli.
Že čekám svoje druhé dítě,
že Tomáš utek od ženy,
že ten co krade, kudy chodí,
nebude nikdy souzený.
Je tady zvláštní atmosféra,
voní tu zvadlé lilie…
Jen tady tě zas slyším, mami:
co Karel, dítě? Nepije?
18 názorů
Ne, nešlo o takt... Byl to překlep, to ano... ale správný slovo bylo "fakt"... Jo, fakt... opravdu... vážně :-)))
Neměl být takt? Jako že nemám takt? Náhodou mám, a rovnou čtyřtakt. Du se na tu svou chloubu z okna mrknout ..., ty bláho, a už tam nenííí!!! Asi ztratím takt, fakt jo. :)
Díky všem za hodnocení i za body.
pro Ference: nevím, jak jsi přišel na pět hrobů :-) mě vyšlo 7 - moje dítě má ještě otce a sourozence :-))
Smiech cez slzy ako sa vraví.Mám rad také smutno-vážne vyslovené s úsmevom*
Tuhle sem vycuc jedním táhlým douškem. Vyvolala pocit bludného bodu, protékajícího krevním řečištěm. Navíc, poslední skušenost dokládá, že mezi živými a neživými /věci/ nezničitelná vazba - jedni bez druhých nepřežijí ...
Dík za oslo/-a/vení :) .t.