Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Koupím ti sluníčko

11. 05. 2009
9
17
1104
Autor
Marcela.K.

,,Prosímtě, co jí to vykládáš?

Proč jí slibuješ takové nesmysly?

Proč ji slibuješ něco, co dopředu víš, že nemůžeš splnit?“

 

Zarazil se:,,Vždyť je to legrace!“

,,Legrace? Slibuješ jí, že ji koupíš kolotoč! Slyšíš se vůbec, co říkáš?“

 

,,Beruško, tatínek ti nemůže koupit kolotoč. Víš, kampak bychom ho postavili?  A navíc takový kolotoč by stál hodně peněz. Tolik nemáme.“ Podívala se zlostně na muže:,,Seš fakt hroznej!“

 

,,Tatí…že mi ho koupíš? “ozval se s nadějí dětský hlas.

,,No, maminka má vlastně pravdu. Kolotoč je moc drahý, ale určitě se párkrát zatočíš na čem si vybereš.“

,,Na koni?! Jsou tam koníci, já je viděla a auto a vembloud!“

 

Dívala se na ně, jak malá poskakuje vedle táty a měla najednou vztek sama na sebe. Zase bude za přísnou mámu a on za báječného tatínečka. Přesto se usmála, když ty dva viděla, jak spěchají na pouť.

,,Koupím ti sluníčko,“ zaslechla zase z manželův slib.

Najednou jí to bylo jedno. Kecálista, řekla si vduchu a dívala se na dcerku, která se šťastně smála a držela se tátovy ruky jako klíště.

 

Pět jízd na kolotoči uspokojilo Beruščinu touhu po kolotoči natolik, že se mohlo popojít k houpačkám.

Bylo horko, slunce pálilo a tentokrát se počasí na pouť opravdu vydařilo.

 

To jsem zvědavá, kde koupí to sluníčko, vzpomněla si po chvíli na slib, který slyšela cestou.

 

Před stánkem s balónky se zastavili. ,,Tak který chceš?“ zeptala se tentokrát Berušky ona.

,,Ten! Ukázala prstíkem na veliký žlutý balónek. To je Sluníčko, táta mi ho slíbil.“

 

Zasmála se:..Tak ať si ho táta také zaplatí,“ a schovala peněženku do kabelky.

 

Očko na provázku  a už se Sluníčko třepetalo nad Beruščinou hlavou.

Dívala se na manžela, který si od prodavače bral ještě jeden . Usmála se. Vždycky se usmívala, když se změnil v malého kluka. Balónek s provázkem…

Otočil se k ní :,,Miláčku, tady máš kus modrýho z nebe…“ a podával jí modrý balónek.

 

Vraceli se domů. Malá pobíhala travou a  smála se, když jí náhle provázek vyklouzl z ruky.

Podívali se všichni nahoru.

,,Pojď sem,“ řekla dcerce a přivázala svůj modrý balonek k její ručičce a utřela slzičky na tváři.

,,Táta ti koupí vše, na co ukážeš. Já ti dám jen to, co mám…“

 

 

 


17 názorů

StvN
12. 05. 2009
Dát tip
Je asi rozdíl mezi tím, když něco slibují dítěti a když dospělému člověku. Ale máš pravdu. Já jsem se také naučil slibovat slepě (nejen svému šéfovi), je totiž mnohem snazší vysvětlovat, proč se slib nedodržel, než vysvětlovat dopředu, že to opravdu nejde udělat. Zkus se na to tedy podívat také takto. Ale asi se nedá hovořit takhle obecně. Jistě jsou i slibotechny, ale není to obecně mužská vlastnost.

Marcela.K.
12. 05. 2009
Dát tip
Jde o to, že muži slíbí cokoliv (třeba cestu na Měsíc)a nepřemýšlejí o tom, jestli budou moci slib splnit... maminkám pak zbude jen utírání slz a krájení svého srdce... Ale to je asi nad možnosti Tvého chápání...

StvN
12. 05. 2009
Dát tip
Je to možná taková ta klasická mužská otázka - co ta žena vlastně chce. Já osobně ze svého mužského pohledu v té povídce vidím jediný problém, a to je nepochopení ze strany ženy, nebo spíš takové to - můj muž se nechová přesně tak, jak bych si já představovala. Může v tom být nějaký hlubší morální náboj, ale opět to bude jen takové to, jak by si žena představovala, že by se měl muž zachovat. Popravdě řečeno je pro mě těžké poznat, o co tam jde.

StvN
12. 05. 2009
Dát tip
A o co tady jde?

Marcela.K.
12. 05. 2009
Dát tip
Kdybys to četl tak, abys byl za "chytrýho", nemohl by z Tebe vypadnout tak hloupý komentář... tady přece vůbec nejde o to, aby byl tatínek "korektní".

StvN
12. 05. 2009
Dát tip
Chudák manžel. Vsadím se, že kdyby byl stoprocentně korektkní, řeklo by se o něm, že je suchar:)

diderotka
11. 05. 2009
Dát tip
Nu jo, maminky stojí na zemi, a tatínkové si létají :-) a pak jsou ještě za ty špatné:-) Edvin - jak mohla rozdávat, co ji nic nestálo? Jeden pro dceru, jeden pro ni, a ona se ho vzdala, to není jen o penězích... :-)

Robinia
11. 05. 2009
Dát tip
Ta maminka mi není moc sympatická :-)

Diana
11. 05. 2009
Dát tip
Nojo, život. Docela realistické :-)*

Lakrov
11. 05. 2009
Dát tip
Pozorný najde.

Marcela.K.
11. 05. 2009
Dát tip
Ono nejde jen o "věcné dary"...a nejde jen o děti svých otců...ale to už bych toho asi chtěla moc, aby to v tom čtenář našel...

Lakrov
11. 05. 2009
Dát tip
Ano. Tak to bylo míněno v mém komentáři... k 'příliš' štědrým otcům. A zkažené zuby nebo žaludek je to nejmenší, co může takové maličké slečny potkat...

Marcela.K.
11. 05. 2009
Dát tip
Trocha "jedovatosti" k "slibotechnám"...

Lakrov
11. 05. 2009
Dát tip
Milé, hezké postřehy, pěkně plynoucí dialogy a možná trocha 'jedovatosti' ke štědrým otcům...

Marcela.K.
11. 05. 2009
Dát tip
Falešně? No, jak myslíš, když to myslíš takhle...ono to je ale trošku o něčem jiném, než jen o kupování balónků a kolotočů :-)

Edvin1
11. 05. 2009
Dát tip
Hezká povídečka, dobře sepsaná zkušenou rukou, ale: nějak nechápu závěrečnou větu, který snad tvoří pointu či vyvrcholení povídky. Vždyť v podstatě oba rodiče udělli to samé? Tolik, že maminka rozdávala, co ji nic nestálo. Takže mi ta poslední věta zní dost falešně (a tím se k vyznění předešlé nehodí).

kachen
11. 05. 2009
Dát tip
to je tak miloučké....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru