Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVůně
19. 05. 2009
10
5
1740
Autor
MAJKL65
Písmem deště
počal se psát den
po oknech mých
čtu mezi řádky
ten dopis z kapek
a slova tečou
nebe je jako roztavený cín
můj deštník má v sobě díru
kudy se dívám ke hvězdám
když prší
a země pije jako ústa
jež zraněním jsou
ve tvářích
nás co milujeme
před svítáním
když vítr líbá do plachet
a deštěm plují těla ryb
kolem nás když jdeme
město zhasíná
jako bóje
a voní ženami
ptákům schnou křídla
tiše
oblékáš se
a mlčíš
jsi dospělá
5 názorů
moc se mi líbí použité obrazy ... báseň mi přijde hodně smutná, cítím i zklamání ...tip
měj se fajn A.
prvni cast mi prijde hodne vychrlena, same kudy, kdyz, jez, co...strasne rozvijis a je to porad jedna veta dlouhatanska...a inverze slovosledu-proc? po oknech mych, zranenim jsou...
mas svuj svebytny jazyk, styl ano a(le) hresis na to
pěkně se to čte. o lásce, s láskou a přece nijak kýčovitě. dobrá práce. tip