Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRadostné básnění bez papíru
15. 06. 2009
6
7
1111
Autor
Saša Deda
Když sama jsem
a mysl čistá je
tak báseň ve mně
jemně notuje
Tak moudrost, radost prýští ven
jak fontána
jak hezký sen
Když ale snažím se ji zachytit
do písmen na papíře,
mlhavá chvíle utíká mi
Nejlépe básni je,
když vyřčena je k zapomnění
nic hezčího snad v světě není
nad chvílí jejího
prvního letu
Jak ptáče,
co se učí létat
a zvládá dobře svoje křídla,
báseň
- radosti vřídla
je jak sen
7 názorů
Ostrichu, ani bych nečekala, že se Ti tato banální básnička bude líbit. A přece dokážeš najít hlubší zamyšlení i zde. Díky!
Známý pocit. Krásně popsaný.
Ale měl bych námitku, na kterou bys sama přišla po čase, po mnohonásobném opakování samozřejmě taky: je to velmi podobné jako sen. Ve snu, protože ten se děje v člověku bez kognitivní kontroly, se často objeví nějaké geniálně jednoduché řešení, nápad, vidění, ze kterého úplně sálá radost.... prostě - člověk ve snu lítá. Někdy se ti třeba podaří ten nápad i zapsat, na chvilku se vzbudit a donutit se k tomu. Úlevně usneš, sen třeba i pokračuje...
A ráno, když se podíváš na zápisek, když si vyvoláš tu snovou situaci.. nejednou zjistíš, že jsi úplně zapomněla na tohle a tohle a ještě tohle... zapomenuté detaily, které z geniálního nápadu dělají jen iluzi, další pokus o perpetuum mobile.
To neznamená, že krásné básničky nebo nápady v hlavě jsou vžycky takové! Ale dost často ano. Je to tak trochu jako v genetice s mutacemi - většina jich je taky k ničemu a zanikne. Musí se to vyzkoušet - semtam jedna projde sítem - a je to kámen úhelný. Brainstorming. Nejdřív se zachycují nápady bez kontroly, člověk své kritické boty na chvíli odhodí a lítá. A potom se zase spojí se zemí - a třídí, otevírá škeble a hledá, ve které je perla :o)
A souhlasím úplně: je to moc dobrý životní postoj, vychutnat si zplna radost z nápadu... a zlobit se jen na sebe, žes ho nezachytila v letu, nikoliv na něj, že mu chyběla půlka křídla a ten let tak trochu simuloval, ať žije hra :o))
Impertinentně infantilní Empatický vůl
19. 08. 2009
Nejlépe básni je, když vyřčena je k zapomnění...Souhlasím! Jinak dávám ti, je to milé, radostné:)***