Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK.O.U.L.E - Óda na radost v bílém
24. 06. 2009
12
12
3480
Autor
Muamarek
Přistoupil blíž – a řekl –„moje
jsi a mojí se státi máš.“
Sníh se jí drolil od závoje,
za nímž rty hladí otčenáš…
Nehty se lesknou barvou mědi
před tím, než poklid zbarví mech.
„Chtěla jsem tě – a všichni vědí,
že jsi mým ohněm, nežli žeh
pozemský navždy stopy spálí,
přesto v nich bude stále znát,
že my dva spolu jsme si přáli
skutečně spolu při všem stát.“
Víno jí kolovalo v žilách,
nasládlý pohled říkal – „dej
si mě, jak chceš, jsem tvoje milá,
tak se mnou opij, vyváděj…“
Radost a smutek – to je síla,
když ti dva řeknou – chlaď či hřej…
jsi a mojí se státi máš.“
Sníh se jí drolil od závoje,
za nímž rty hladí otčenáš…
Nehty se lesknou barvou mědi
před tím, než poklid zbarví mech.
„Chtěla jsem tě – a všichni vědí,
že jsi mým ohněm, nežli žeh
pozemský navždy stopy spálí,
přesto v nich bude stále znát,
že my dva spolu jsme si přáli
skutečně spolu při všem stát.“
Víno jí kolovalo v žilách,
nasládlý pohled říkal – „dej
si mě, jak chceš, jsem tvoje milá,
tak se mnou opij, vyváděj…“
Radost a smutek – to je síla,
když ti dva řeknou – chlaď či hřej…
12 názorů
blboun nejapný
15. 07. 2009
Bíša, Sarrah, T. Autor - dík za navštívení i Vaše postřehy a komentáře,
Marek