Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDevátý den devátého měsíce
Autor
dlouhozobka_svízelová
Samoten v cizí vsi, cizí host zdaleka tady
Vždycky, když nadejde ten krásný svátek,
na blízké dvojnásob vzpomínám
V dáli tu vím, že bratři teď stoupají k vyvýšeným místům
Všichni si do vlasů jeřabinu vetkli,
jen jeden jediný schází jim tam
Wang Wej, Devátého dne devátého měsíce vzpomínám na své bratry na Šan-tungu
Svátek podzimního slunovratu, devátý den devátého měsíce lunárního kalendáře (26. září) byl v Číně odedávna spojen s výstupy do hor spolu s blízkými, členy rodiny i přáteli, s popíjením vína smíšeného s okvětními plátky chryzantém a zdobením se jeřabinami. Stal se radostným svátkem setkání rodiny a přátel, vychutnáváním zvláštní krásy pozdních podzimních dnů, dalekého rozhledu krajinou a potěšení ze dne sráveného v přírodě, dříve než ji opanuje zima.
Příběh o původu svátku podzimního slunovratu vypráví o Fej Čchang-fangovi (léčiteli a jasnovidci) pocházejícímu z Žu-nanu v dnešní provincii Chenu-nan. Ten jednoho dne pravil ke svému žákovi Chan Jingovi: Devátého dne devátého měsíce hrozí Žu-nanu velká pohroma. Jdi domů a varuj lidi. Dbej na to, aby si každý udělal mošnu, naplnil jeřabinami* a zavěsil na rameno. Vystupte na vyvýšené místo, pijte víno smíšené s okvětními plátky chryzantém**, tak se můžete vyhnout záhubě. Jing učinil jak mu bylo řečeno. Když se vrátili domů, spatřili že všechna drůbež, psi, buvoli i ovce jsou mrtví. Z toho poznali, co jim hrozilo a čemu unikli.
* mošna s jeřabinami chrání před vším zlem
** víno ozvláštněné trpkou příchutí okvětních plátků chryzantém prodlužuje život
takže vás čekám
večer na kopcích za městem
a až slunce odejde
a hvězdy budou nad námi stát
s jeřabinami ve vlasech
opilí vínem
budeme po větru verše posílat
_
K tradici her a hříček v básnické tvorbě v Číně patřilo i psaní veršů na listy papíru, kousky hedvábí či listy rostlin a pouštění je po větru. Verše byly také svěřovány vodě, potokům a potůčkům i řekám a jezerům, v naději na náhodnou či vytouženou odezvu.