Národní hodnoty a vliv Lisabonské smlouvy

Máme po volbách, máme podepsanou Lisabonskou smlouvu, naštěstí alespoň s dodatečně připojenou výjimkou… a jede se dál… Je zajímavé číst o tom, co si kdo myslí o naší zemi, o našich kořenech, hrdosti a vůli něco měnit. Já osobně nevidím problém v lidech, tedy v národu, jako takovém, ale v samotných politicích. Proto základní problémy naší demokracie nevidím dva, ale jeden. Úroveň demokracie je totiž určována pouze jen morálkou politiků. Vše ostatní je podružné… *

Prosecký> Mě zase fascinuje, že o Žatci víte více než já :). S těmi dvěmi body musím jen a jen souhlasit. Jinak musím zmínit, že já osobně jsem za prodloužený mandát úřednické vlády rád, vzhledem k tomu, že česká společnost (mimochodem vyjimka potvrzuje pravidlo) neví co chce, nezná volební programy a většina českých politických stran ani nemá co nabídnout, takže by to klidně mohlo skončit i vládou levicové koalice. Nejhorší je, že to samé říkají i předvolební preference...

Prosecký> Mě zase fascinuje, že o Žatci víte více než já :). S těmi dvěmi body musím jen a jen souhlasit. Jinak musím zmínit, že já osobně jsem za prodloužený mandát úřednické vlády rád, vzhledem k tomu, že česká společnost (mimochodem vyjimka potvrzuje pravidlo) neví co chce, nezná volební programy a většina českých politických stran ani nemá co nabídnout, takže by to klidně mohlo skončit i vládou levicové koalice. Nejhorší je, že to samé říkají i předvolební preference...

Ahoj, Vaude! Nevím, jestli je Vhután vhodný příklad. Předpokládám, že tam nikdo s Písmáků nebyl. Ty?

Korupce v CR je na urovni Bhutanu. Deti mafianskeho bosse Mrazka vystudovaly pravnickou fakultu za rok a pul. Atd atd. Myslim si, ze jsme se ve sprave tohoto zahumenku Evropske Unie moc neosvedcili.

cz3ko, nedá mi to, abych se sem ještě jednou nevrátil. Základní problémy dnešní demokracie jsou dva: 1. voliči nejso schopni uvažovat dlouhodobě a celospolečensky a posoudit některé problémy, protože jsou pířliš složité. Třeba globální oteplování, zadlužování státu apod. Ono to začíná už i v obyčejném životě, kdy prostě nejsme rovnocenným partnerem našeho lékaře, protože on má mnohem větší odborné znalosti. Velká část voličů má sklon uvažovat krátkodobě a omezeně na sebe samého. 2. voliči nejsou schopni účinně kontrolovat jimi zvolené funkcionáře, protože jsou příliš daleko. Lidská kontrola je možná nanejvýš v menším městečku. Už v okresním městě ztrácejí voliči přehled. Centralizace do Bruselu tento problém ještě vyostřuje. Ponechání pravomocí na národní úrovni tyto problémy neřeší. Objevují se úvahy, že pro speciální problémy by bylo dobré vytvořit speciální grémia, sice dílem volená a dílem jmenovaná, která by rozhodovala podle odbornosti, ne prostou většinou. Zářným příkladem nefunkčnosti demokracie je efektivní fungování naší stávající "úřednické vlády". Průměrný úředník je schopen posoudit a pragmaticky rozhodnout řadu věcí, pokud se mu do toho nepletou politici, potažmo voliči. Samozřejěm to nemůže být dlouhodobé řešení, protože úřady plodí množství administrativních nesmyslů.

cz3ko, znovu tě obdivuji za tvoje zájmy ve tvém věku. Dotazem na 13.července 1933 jsem chtěl mírně upozornit, že často neznáme ani dějiny svého vlastního města a jeho identitu. 80% žateckého obyvatelstva mluvilo německy. 13.července 1933 se konala v Žatci nejvýznamnější předválečná akce Německého svazu cvičenců (obdoba českého Sokola). Svaz byl tehdy ovládán německými "skauty". Nazývali se Wandervogel. Neměli tehdy ještě nic společného s nacismem a mnozí z ich se pokoušeli dokonce upřímně dosáhnout federalizace Řčs. Tak lehko se ztrácí identita!

Vaud> Snahou zviditelnit to dobré a skrýt to špatné je snahou snad všech států. Každý stát má své problémy. Za naši nevyspělost a zaostání můžeme vděčit 41 leté účasti ve východním bloku a komunistické vládě. Jinak česká kultura často vznikala a vzniká ve spojení s kulturami "importovanými". Není se čemu divit. Už na počátku jsme byli směsicí národů Germánů,Slovanů,Keltů nebo Markomanů. Vždy však z toho vzniklo něco originálního a později typického pro naše území.

Minulý týden jsem byl v Bostonu na Harvardu a mluvil jsem tam s jednou Holanďankou, co byla před časem v ČR na dovolené - spala v Náchodě v nějakém nádražním hotelu. Ještě teď se klepala hrůzou z echt českého zážitku. My máme tendenci vidět to lepší, co u nás je. Národní hrdiny - hrstku pošetilců, kteří na svůj vzdor bez výjimky doplatili a jimž většinou projevujeme minimální úctu. Pak národní kulturu, která je z větší části importovaná a nyní silně globalizovaná. Pokud ořežeme všechno toto - pak nám zbydou možná folklórní soubory. Co je tak výsostně českého, co by stálo za ochranu? Jazyk? Kacířská myšlenka - co kdybychom byli nadále poněmčeni a Čestinu měli jako například Irové svůj jazyk? Zřejmě by cesta k blahobytu byla méně trnitá. Ale můžeš namítnout, že nám vlastně ani o blahobyt nejde. Nám jde o to zůstat Čechy, protože se bojíme, že nic lepšího neumíme.

Prosecký> Zda sem neliterární, resp. politické úvahy patří nebo ne, to je diskutabilní, ale k tématu... Ano, EU při současné robustnosti potřebuje podobnou úmluvu, ale otázkou zůstává, zda je Lisabon dostatečně kvalitní smlouva, alespoň co se týče kompromisů a rovnoprávností mezi státy. Pro mě je Lisabonská smlouva špatný dokument, s mnoha chybami, které už dávno mohly být napraveny. Máte naprostou pravdu. S průběhem času se lidem mění zásoba historického vědění s ohledem na aktuálnost, i když události jako upálení M.J.Husa nebo bitvu na Bílé Hoře, by si měl pamatovat opravdu každý. Etnické složení raději ani robebírat nebudu. :) Žatec 1933 - Vím, že tu byla v té době asi třetina obyvatelstva židů (o čemž svědčí i druhá největší synagoga v ČR). Na druhou stranu netuším, jaký měl vliv nástup NSDAP k moci a vznik třetí říše na sudety, potažmo na židovské obyvatelstvo v Žatci. Takže těžko říct, jaký bude mít vliv Lisabonská smlouva na národní hodnoty nebo třeba i na etnické složení v dalších letech. Je to k zamyšlení...

federalizace evropy je nutná. jednotlivé rázovité státečky (proti číně, či rusku je i francie titěrná) nemají proti mohutným zemím a federacím šanci. jedině eu bude hráč. ohledně lisabonské smlouvy mě z hlediska národních zájmů zajímá jedině to, jestli neumožní masovější návrat sudeťáků. nějaký hodně explicitní dodatek na toto téma jsme si vydupat měli.

Asi nám nezbude, než se začlenit a přizpůsobit. Ale ve všem?

Teď jsem objevila "elaborát" Proseckého, se kterým naprosto souhlasím - a tak ještě avi

Pozice malých národních států je vždycky nejistá a dočasná. Roky své samostatnosti a suverenity si mohou spočítat na prstech.(I tehdy si už na ně někdo větší brousí zuby). Na základě znalosti našich dějin se domnívám, že není otázkou zda, ale kdo nám vládne a přebírá naši suvrenitu. Podle mého názoru začlenění do EU je zatím to nejlepší, co nás potkalo. Já bych hlasovala pro Lisabonskou smlouvu.

Zdravím tě, cz3ko! Je obdivuhodné, že v 16 letech máš takové zájmy! Možná že tato úvaha ani nepatří na Písmák. Tady se ale často stává, že se disksue zvrhnou od literatury k nejrůznějším tématům. My staří, máme sklon poučovat a já asi nebudu výjimkou. Lisabonská smlouva je paskvil, systematicky neujednocený a beroucí ohled na nejrůznější nesmyslné výjimky v zájmu nikoli právní čistoty, ale schválení dokumentu. Znám jenom úryvky a nejsem právník, jsem ekonom. Lisabonská smlouva podobně jako řada zákonů na státní úrovni jsou projevem nejrůznějších zájmových skupin a bojů v rámci demokratického systému. Celková tendence ke sjednocování Evropy je však pro nás v době globalizace jediným východiskem. Ekonomicky je kontinent dávno propojený a legislativní a technické bariéry ztěžují jeho fungování. A teď k národní identitě. Píšeš správně, že mladé historie nezajímá. Ono to ale u těch starých také není příliš slavné. Mají jenom tu výhodu, že prožili více času a pamatují si více. Vyprávějí však převážně jenom to, co zažili oni sami nebo jejich rodiče. Tzn. někdy po roce 1918, ale spíše tak druhou Světovou válku. Historie přece nezačíná odbojem legionářů! A co punktace, Moravské vyrovnání? Prusko-rakouská válka, rok 1848? Havlíčkova kritika pokryteckého nacionalismu? Napoleonské války? Přenosem centra na vyšší úroveň se identita nižší úrovně ohrožuje. To platí i pro identitu třeba Moravy a zejména Slezska v rámci České republiky. Jak se liší Polák z Českého a Polského (mnhem většího) Těšína Jaká byla naše národní identita v roce 1900 a jaká je dnes? Značnou část identity jsme ztratili vyvražděním Židů. Tvořili sice jen jeno procento, ale v obchodě a živnostech byli rozhodující částí. Proč dnes podniká mnohem více Vietnamců než Čechů? nahradili Vietnamci Židy? A je potom naše identita 1900 a 2000 stejná? Ještě větší část identity jsme ztratili odsunem Němců. Vždyť který evropský národ nám je nejbližší? My si říkáme, že Slováci. Dědeček mé manželky (1905-1999) to věděl přesně: Rakušané! Lišíme se jenom řečí. Historická paměť mizí. Dnes už si nikdo neumí představit, že byse uživil hospodařením na vlastních polích a přesto se tak ještě v roce 1900 živila většina českého obyvatelstva. Identita a kultura se mění. Schválně jestli víš, co se konalo v Žatci 13.července 1933? Kultura je dnes, bohužel, také globální. Zpěvák, chce-li uspět, musí prodávat v celém světě. Spisovatel se musí prosadit na anglosaském trhu. Hospodářství už nezajímá národní identita vůbec. I v německé nebo holandské firmě je firemní řečí angličtina, protože se musejí domluvit desítky národností. Můžeme namítnout, že extrémní podobou centralizace je Čína. Drží v područí stovky milionů jiných národností. Doufejme, že naším vzorem bude spíše Indie, kterou sjednocuje angličtina, aniž by se některé národnosti cítily potlačeny. Stojíme uprostřed procesu, jehož konce nedohlédnu. Francie se též sjednocovala násilím a téměř zlikvidovala Normanďany, Provensálce a Alsasany. Chápu tvou obavu. Cestou ale není, zůstat formálně politick nezávislým. Na to jsme doplatili 1434, 1471,1547, 1620, 1848, 1867, 1938 a 1948. Těším se na pokračování diskuse!