Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOhryzek manželství
26. 10. 2009
12
19
2096
Autor
René Vaněk
Navzájem se myli mízou třicet let,
nevesele,
při chlebu a muškách,
nad rozkrojenou limetkou.
Z jazyků už dávno vyprchala chuť
a ohanbí se jala korat,
v nudě
otrávené
pepřem z blech.
Dvě zrcadla postavená kolmo k sobě,
z řapíků provokace uvařený odvar,
zkrátka,
oba uměli si vadit,
a to dobře,
až do odřenin plných škváry.
Ona často nalézala jeho kudrliny
přilepené na okraji mísy,
na hřebenu vyčesané,
dokonce i v jogurtu a majonéze.
On neviděl ji, jen divného Hospodina,
v rohu skříně,
o samotě,
svatozář z drobků čajových sušenek,
mu rotovala kolem temene.
Tak žili spolu v nekonečnu,
nemluvili,
modlili se po kumbálech ke kanálové hlubině,
pili mathé vyšeptalé
a pod linoleem
( každý zvlášť )
schraňovali neposedné
zbytky
něhy.
nevesele,
při chlebu a muškách,
nad rozkrojenou limetkou.
Z jazyků už dávno vyprchala chuť
a ohanbí se jala korat,
v nudě
otrávené
pepřem z blech.
Dvě zrcadla postavená kolmo k sobě,
z řapíků provokace uvařený odvar,
zkrátka,
oba uměli si vadit,
a to dobře,
až do odřenin plných škváry.
Ona často nalézala jeho kudrliny
přilepené na okraji mísy,
na hřebenu vyčesané,
dokonce i v jogurtu a majonéze.
On neviděl ji, jen divného Hospodina,
v rohu skříně,
o samotě,
svatozář z drobků čajových sušenek,
mu rotovala kolem temene.
Tak žili spolu v nekonečnu,
nemluvili,
modlili se po kumbálech ke kanálové hlubině,
pili mathé vyšeptalé
a pod linoleem
( každý zvlášť )
schraňovali neposedné
zbytky
něhy.
19 názorů
co je miza? inak, strasna predstava. surovo a pravdivo opisane... snad raz takto nedopadnem....
je to presne to co som od toho cakal ked som cital nazov...presne som cely cas vedel co bude nasledovat
né že bych byl sám porád tak spisovný, ale zrcadla postavené se mi trochu eklují. jinak ale tipný, to jo.
CorrimsonTom
26. 10. 2009
Takové básně se píšou, když je člověk hodně nešťastný. Nebo se pletu? Tip*
obrazy skvělý, ale je v tom něco obhroublého, nepřejícího, odsudivého, co mne zároveň odpuzuje, což byl asi záměr .)
wedle_vazy
26. 10. 2009aleš-novák
26. 10. 2009
Já ti nevím...
ta zrcadla postavená kolmo k sobě
až v hrobě střepů naleznou klid
ke hvězdám výt jak vlci na měsíc
už ne zrcadlo, jen prázdný rám...