Písmák Kobylka tanečnice
KOBYLKA TANEČNICE
Na paloučku u studánkykobylka se prohání,moc ji baví tancováníhudební má nadání.
Vesele si poskakuje,skřivánek ji pozoruje. Písničku jí zazpívá,s hudbou se líp tančívá. O TANČÍCÍ KOBYLCE
Na jednom malém paloučku u lesa, kde studánka vesele klokotá a ve větvích ptáčkové notují své písničky, pobíhá malá kobylka.
ZAJDA STYDLÍK
O stydlivém zajíčkovi
Kdopak to tak smutně koukáukrývá se pod strání. Vyplašený zajda Stydlíkhluk mu hrůzu nahání.
Vdáli slyšel velkou ránuvylekal se, chudáčekStrašlivě ho vyděsila. Zpotil se mu čumáček.
Stýskání
Já miluji tě, už to vímjsem omámena, tiše snímjsi daleko, já jsem však s tebouv duchu tě hladím, plýtvám něhoua stýská se mi, v rukou chladtvé tělo toužím objímat
Tak jako můra nocí temnoubrouzdá se, hledá světla střpytJá prosím, volám: Zůstaň se mnou. Touhy tvé byly vyslyšenypředstavy, přání zobrazenykdyž kráčeli jsme vlídnou tmous Anděli pluli oblohou.
Zatoulané káčátko
Zatoulané káčátko
Káčátko se zatoulalo,ale vůbec neplakalo. Známou cestou musí jítkachní mámu dohonit.
O ZATOULANÉM KÁČETI
Když bylo káčátko na procházce se svou kachní maminkou, ztratilo se v rákosí. „Jejda.
Ptačí sbor
PTAČÍ SBOR
Moudrá sova Filoménavyvolává známá jména. Vrabčák Pepík, čik, čik, čik,ulétl jí na patník,je to malý uličník.
Rychle vzhlédla na slavíka,co ten tomu zrovna říká. Zazpívá jí písničku,zpívání má vmalíčku.
Náš pán je čas
NÁŠ PÁN JE ČAS
Tulák to známý nad hladinouco prochází se oblohouosvítí všechny tmavé koutyjen noční můry bloudí tmoua stíny rozviklaných stromůzvou návštěvníkysměle dál…
do černých koutůhlasů lesakde kapradiny tiše spídivoký nálet netopýříděsivě míjí čela zdía do tmy slyšet šelest listípod tíhou krokůlesních skřetů
není kam spěchatčas je pánotvírá náruč dokořánpro tebe, pro mě, stále je tunáš pán je časkam pospícháš.
Hledání...
Tak jako můra temnou nocí
v zoufání hledá světla třpyt
a z tmavých koutů záblesk očí
kočičí nádech, tichý smích.
Stíny
Ve stínech tiché bílé svíce
zářící světlo večernice
rozjímáš, toužíš
voláš přání
Poeta
Zasněný…s tváří zamyšlenou
kráčí a hledá jasný cíl
Poeta, básník, rytíř jména
jenž do rýmů se ponořil
Moudrá to láska...
Láska je moudrá. srdci vládne,
je jako vánek nad řekou.
Není, kdo na ni nedosáhne,
má tisíc tváří, mnoho stínů,
Spal mě svým žárem...
Spal mě svým žárem
v temné noci
buď snem, či krásným toužením
a dlaně svírej…
Krtek Tomík
Krtek Tomík ztratil brýle,
tak se toulá ledabyle
na zahrádce pod zemí.
Brýle hledá, hlínu zvedá,
Davídek
Když bylo Agátě deset, vraceli se srodiči zdovolené ve Španělsku. Jejich autobus sjel zvozovky a havaroval. Ona jediná nehodu přežila. Vyrůstala sbabičkou a dědečkem, kteří po několika letech bohužel také zemřeli.
Kroky
Kroky slyšela tak jasně, jako by někdo kráčel těsně za ní. Prudce se ohlédla.
„Je tady někdo. “ Nikdo se neozýval.
Kamarádi z dětství
„Co to tam děláte, uličníci. " křičel rozčílený starý pán a klopýtal směrem k zahradě. Sotva chodil, opíral se o hůl. Nohy už mu příliš nesloužily.
Když všude kolem...
Když všude kolem
prázdná slova…
strnulý úsměv napoví
co opakují
DOMOV
Když rozhlédneš se po krajině
uvidíš louku, pole lán
kočku, co potlouká se líně
ptačí zpěv slyšíš ze všech stran
KUDRNATÉ VLÁSKY - šikana
Martínek chodil do své školičky moc rád. Měl tam spousty kamarádů a bylo tam hodně krásných hraček.
Zdeňka ale neměl moc rád. Byl ze všech dětí největší, a když byl někdo zlobivý, tak ho Zdeněk okřikoval.
ZBOŽÍ V AKCI
„Paní. “ Zaslechla Marie rozzlobený hlas. „Nestrkejte do mě. “
Když se ohlédla, nevěřila vlastním očím.
DOČASNÁ ZTRÁTA PAMĚTI
Vyděšeně se rozhlížel. Před týdnem měl těžkou autonehodu sporaněním hlavy. Zatím si na nic nevzpomínal. Dveře nemocničního pokoje se pomalu otevřely.
BABIČKA
Přicházela od branky. Vždycky to tak dělala. Vruce nesla košík plný čerstvého ovoce. Široce se při tom usmívala.
TMA
„Martino. Co tady proboha děláš. “
Maruška sPepou přijeli vdeset. Tentokrát se u rodičů zdrželi trochu déle než obvykle.
VÁNOČNÍ PŘÁNÍ
Já zpívám píseň o Vánocích,
co bývají jak sladký sen.
Vánoční příběh o kouzlení,
láskou a štěstím opředen.
DEVĚT ŽIVOTŮ
„Kočičko. “ hledali celý den. „Mourku, kdepak jsi. “ volali.
VZPOMÍNKY
Vzpomínky bloudí…
ve tvém srdci
a následují kroky dní
krajinou bílou, cestou ptačí
STÍNY
Ve stínech tiché bílé svíce
zářící světlo večernice
rozjímáš, toužíš, voláš přání
není to pouhé mámení…
LÁSKA
S lehkostí vsrdci světem kráčí
a rozhlíží se do všech stran
Nespěchá, nemá důvod běžet
nabízí náruč dokořán.
MÁM RÁDA...
Mám ráda nebe
moudrou záři
a kopretiny bílých dní
louky a stráně