Abych byla živa v budoucnu, docela sám si mě chytni

Slož mě do slov

Ale ne tak jako jindy

Slož mě do slov

Abych byla živa

A to ráno, kdy mě potkáš

V budoucnu

U cizího stolu snídat

Bude jiné než-li večer

Co je dnes

Docela sám

S námi dvěma bytě

Tak se neboj

A z písmen tvaruj

Si mě

Aby i můry záviděly

Že mi skládáš slova k sobě

Jako by nikdy nemělo být jinak

(A třeba nebude)

Chytni

Se, prosím, do té sloky

Kde mě máš již pevně