Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seToho dne
03. 11. 2009
7
6
1703
Autor
MAJKL65
Šel jsem branami stínu
až tam kde cesty větví končí
česal se v benátských zrcadlech padlého listí
a byl jsem vším
když tolik světla prostoupilo moji nehybnost
klečící u tvých rtů
jako u pramene větru a měsíčního moře
cítil jsem plamen
i šero uvnitř sebe
a zavřel jsem oči i se všemi hvězdami jež jsem kdy viděl
na okamžik touhy
abych u paty stromů našel zemi
a zastaven chvílí
pil tvůj pláč
věděl jsem, že zapálil jsem mrtvým čtyři svíce
třikrát se pomodlil
a jednou miloval
toho dne
té noci
těla bříz
vypadaly jako kosti
mého minulého života
dotkl jsem se jich
a cítil tebe
6 názorů
Sebastiana
03. 11. 2009vindal drámo
03. 11. 2009
kosti z mého minulého života. z těch vařenou polívku žerem dnes.
dobrý obrazy jsou místy zbytečně ředěny. třeba benátské zrcadlo padlého listí žádnou intuitivní asociaci asi nevyvolá. taky ty počty uprostřed mi přijdou bezfunkční. pak taky obligátní uvnitřsebismus..
tip jistě, ale proč ty podělky a nedodělky:)