Já jsem ti jenom napsal svůj pohled na tenhle text.
,,Hnijící tržiště, dům plný zeleniny,
rozbité deštníky, bedny a vinné sudy."
Také prostý popis, že jo? a přesto...
Ivan Blatný: melancholické procházky.
Poesie všedního dne.
Celý jeden básnický směr, projevující se v tvorbě Skupiny 42 např.
Jako poesii beru to, co je psáno nějakým trochu jiným způsobem, než jak mluví lidi v hospodě. Je to práce s jazykem. Ty to píšeš hrozně hrubě, jako bys vykládala sousedce, že si deš koupit deset rohlíků a mlíko.
no jo Květoni, vidíš to... ty máš pravdu... kdyby chtěl Kosťa tedy dneska říct tu svou hezkou staroslověnskou větu, řekl by (bez bilabiálních souhlásek - p, b a m): ,,ašte ty chošteši to ožet og teě dati" :D
Jinak děkuju všem a Stívne - podle toho, co bereš jako poesii, páč jestli jen to, co je ve verších, tak to bys popřel např. tvorbu Koláře, Blatného, poesii všedního dne a další a další...
no a pre koho? pre čtenárov ;).
tulamore, neznáš literárně-historický kontext, viď? :) Někoho to trklo a pochopl, čo text hovorí :)
pěkňoučké, ftipňoučké, nezvykloučké, tipoučké
A počkej ten tanec, až ti ho tam manžel načapá...
pousmálo, Pač :-) souhlas se StvN, volila bych spíš formu "souvislého" textu... ale já tomu houby rozumím :-)
Květoň: zapomněl jsi na M ;-)
...já tam mám pro jistotu Konstatinovnu,
pro případ,
že by se otělila a byla k užitku,
mluvit nemusí *
S Cirdou musí být asi těžká řeč, když mluví jenom staroslověnsky a navíc neumí vyslovovovat P a B, protože kostlivci nemají pysky.
Přijde mi to jako takové povídání, ale ne jako poesie.
spona stydká se zastyděla, byla jedinou ozdobou nahé kostry
a proč studí
když neprudí :))
kost se stydí, že studí...:)
ten závěr ve mě evokoval "stydící se kost" *
do boga "když vám de facto chybí tělo
.
.
taky mu to říkám, ale jemu se víc líbí Cyril... :). dík*