Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTahle písnička se mi líbí
13. 12. 2009
8
16
3392
Autor
ČikČik
Na pošpiněné skleněné tabulky okna vytrvale bubnoval bláznivý déšť. Stará, ne však nekvalitní okna mu statečně čelila.
V místnosti vládlo šero. Tísnivé, neproniknutelné ticho tu leželo jako něco přebytečného, něco, co jako by nechápalo nic kolem, trapnost této chvíle... Drobná dívenka se jen nepatrně pousmála, po té však její obličej zastínilo roucho pochybností. Krčila se zmučeně na rozvrzané posteli, jako by ji chytila úzkost do svých pevných pout. Tu a tam koukla po svém společníkovi, přesto ale pořád mlčela.
Bum-Bum-Bum. Dotěrné kapky nepřestávaly ve svém zběsilém tempu vyťukávat do okna jakousi prapodivnou melodii.
Sem tam se v místnosti ozvalo sotva slyšitelné křoupání malého morčete uvězněného v kleci. Společník netrpělivě přešlápl. Ani mu nenabídla židli. Nic. Jen mlčela. Muž si chraplavě odkašlal. Po tomto zvuku se na něj dívka vylekaně otočila. Jako by zapoměla, že tu vůbec je.Venku udeřil blesk a společně s ním přejel po dívčině tváři přímo zběsilý strach. V panice si rozstřeseně prohrábla vlasy, snad aby skryla svůj strach vstala společně s vrznutím staré postele a přešla k rádiu. Rozstřesenými prsty točila zaprášeným kolečkem až se jí konečně podařilo najít nějakou stanici, hrající právě pomalou písničku.Hit letošního podzimu. Melodie se jí násilím vtírala pod kůži, až do samotné hloubi jejího vnímání.
"Tuhle písničku mám ráda," zašeptala přidušeně a těkavým pohledem na chvíli spočinula na svém společníkovi. Ten k ní kulhavým pohybem došel a pohladil ji po tváři. Dívka se přinutila neucuknout. Na mužově tváři se objevil jakýsi letmý úsměv. Poté se otočil a odešel. Z dřevěných dveří přitom slétlo klubko prachu.
Dívce však jako by cosi bránilo oddychnout si, přešla ke skleněnému oknu o zadívala se na stékající potůčky deště. Dívala se na jejich zdánlivě nelogickou dráhu, na jejich líný pohyb a cítila, jak se jí právě takový potůček dere z hlouby její duše na povrch...
16 názorů
dobrá náladovka ... po přečten se ptáš, co dál ... a to ať si každej domyslí ...; nechává to pocit a to se mi na dílech líbí
z hlediska jazyka mi připadá, že není třeba rozvíjet každé podstatné jméno přívlastkem..jinak obsahově:příběh je jen lehce načrtnutý, fantazie může pracovat..tahle povídka se mi líbí :-)
něco bych pozměnil, třeba kulhavý pohyb za kulhavý krok nebo tak, dál ty okna, ruší to tu hezky divnou atmosféru, co popisuješ. Pokud ti to za to stojí, po pár malinkých změnách by to bylo lepší. Zvlášť když je to tři roky staré, to se pak opravujue nejlépe.
větroplach
19. 02. 2010
Třeba bys ji mohl(a) zkusit přepsat dle svého současného vkusu a schopností; jako takový nácvik... :-)
díky za kritiku - ano, nálada by se mohla považovat za určitý smysl této povídky. Jinak je to moje školní práce napsaná tak před dvěma až třemi roky.
Některá slova by bylo třeba nahradit jinými (nekvalitní okna); néktré věty by stály za přeformulování, aby nerušili celkově spíš poetickou náladu tohoto textu. Smysl mi možná uniká, ale možná je smyslem právě jen ona nálada. Tu dešťovou náladu z toho trochu cítím. Líbí se mi déšť...