Experiment s hrdinou

Nyní můžeme s poklidem pozorovat člověka jdoucího přes ulici, který má všechny předpoklady k tomu, aby se stal hlavním hrdinou této povídky. Přechází ulici a ani se nerozhlédl. Naštěstí pro něj zrovna nejelo žádné auto, neboť pak by mohla nastat situace, že by řidič musel prudce svůj stroj přibrzdit, aby neohrozil hrdinovo zdraví. Možná bychom se i dočkali nějakého vulgarismu na hrdinovu adresu. Dalo by se předpokládat, že by si to hrdina taky nemusel nechat, třeba by se naštval, už tak byl dost špatně naladěn z práce.Mohl by řidiče vyzvat k pěstnímu souboji, což by nasupený řidič rád přijal. Asi by padla nejedna rána a chlístance krve z rozbitých nosů by zaneřádili oděv i silnici. Hrdina by řidiče pravděpodobně přepral, protože...je to prostě hrdina a hrdinové vždycky vyhrávají. Mohl by řidiče surově zbít a pak jej ještě párkrát kopnout, když už by se svíjel v bolesti na zemi, což by mohlo být pokládáno za jistý projev podlosti. Hrdina by pak mohl ukrást řidičův vůz, stát se tak řidičem. Vnucuje se ovšem otázka, stane-li se tímto krokem ze zbitého řidiče hrdina. Pravděpodobně ano, ale jaký! Vždyť je celý zakrvácený, od hlavy až k patě a má roztržený rukáv. Ale v očích mu plane nenávist.Ztěžka se zvedá a zdá se, že má něco s nohou. Bývalý hrdina a nynější řidič zatím v poklidu nastoupil a nezbývá než užasnout nad jeho ledovým klidem.Jsme jaksi znechuceni, ale zároveň mrazivě fascinováni jeho chováním a divíme se, že jsme si tohohle charaktera vybrali jako hrdinu prvního. Naštěstí toto drobné faux pas vyřešil tím, že se z něj stal řidič, což dokazuje nyní právě tím, že odjíždí. Jeho další osud je poměrně komplikovaný a víceméně nezajímavý. Hrdina se nyní o řidiči vyjadřuje poněkud vulgárně a kolemjdoucí chodci se na něj soustrastně dívají. Našel se i ochotný svědek, který hrdinovi nabídl, že vše dosvědčí. Hrdina má dnes opravdu špatný den. Začalo to spálenou topinkou ráno a pokračuje tímhle. A do večera zbývá spousta času. Hrdina vůbec nechce ani pomyslet na to, co mu řekne manželka, až se vrátí domů pozdě, bez auta a ještě se zakrvácenou košilí. S jeho štěstím mu žena určitě ani neuvěří, že je to krev a bude si myslet, že je to rtěnka. A začne hrdinovi vyčítat, že se vůbec nestará o rodinu, kašle na ni i na děti a tahá se se štětkama. Což je koneckonců pravda, ale co má do toho ženská co mluvit, žeano. Jenže manželka je neodbytná, rtěnka na košili je jasný corpus delicti a hrdina se už asi jen těžko vykroutí. Žena mu pochopitelně nezbaští ani ten výmysl o autě, určitě ho prodal a peníze propil, nebo ještě hůř, dal je té flundře, zatímco ona se může v práci div ne ztrhnout a doma je taky v jednom kole, darmo mluvit. Takhle večeřička by se hrdinovi líbila co? Ale vyzvednout fakany ze školy, to ho ani nehne! A že kluk propadá z matiky a neumí ani spočítat kolik je pět plus sedum je mu taky putna. Tak co má pak chudák ženská dělat? To hrdina samozřejmě netuší a taky je mu to celkem jedno, protože do ženských věcí on nevidí. Kluk je blbý po něm, to je jasné, ale aspoň má nějaký důkaz o tom, že je jeho, protože podobný je víc na souseda. A soused je vlastně taky trotl, takže zase nic. Hrdinovi nezbývá jiné východisko, než se teatrálně naštvat a začít nadávat. Chvíli si rozmýšlí, zda by nebylo třeba vhodné manželku nějak fyzicky potrestat, ale pak to zavrhne, protože přece jenom je to hrdina a hrdinové jak známo ženy nebijí. Aspoň v tomhle případě ne. Hrdina je mírně zklamán, protože se těšil, jak dá ženě pár facek a tak vyventiluje svůj celodenní stres, ale co se dá dělat autor mu to zakázal. Tak snad později, až autor usne nebo si odskočí na záchod nebo se nebude dívat nebo něco. Hrdina taky uvažuje o tom, že by se začal chovat nesnesitelně nudně a nezajímavě, aby o něj autor ztratil zájem. Pak by si mohl dělat co by uznal za vhodné. A jak si usmyslel, tak nyní provádí. Původně měl v plánu zaskočit dolů do hospody za chlapama, dát si pár pivek a probrat trochu situaci, ale to je příliš atraktivní a autorovi by se to mohlo líbit, takže to neudělá. Místo toho půjde asi spát a bude doufat, že se mu nebude zdát žádný sen. A hlavně žádný erotický. To by se pak autora nezbavil vůbec. A tak spí a zdá se mu o bílém čtverci v černém nekonečnu. Čímž autora docela nasral.