Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSrdceklam
02. 02. 2010
14
23
3593
Autor
Gerrhen
Černá holubice slétla,
za hrudní kost,
do citorgánu.
Prázdné ptačí oko hledí,
tupý drápek škrabká,
něžně a trpělivě,
až do krve.
Sval pláče v kapkách
zoban po nich dehtem plive,
někdo klepe, neotvírej.
Jsi sám, nakloníš se,
na rtu prosákne ti krůpěj,
za chvíli zvracíš tmu,
potichounku.
Nezastavuj, spěchej!
ona tě v srdci pod peřinou
nebude čekat věčně.
23 názorů
Ta skladba veršů ve spojení s tvými obraty vytváří takovou zvláštní atmosféru...čtivé a zvláštní
*T
Arnika sežehlá
04. 02. 2010
Upřímně, čekal jsem takovou odpověď. Ale beru si výtku k srdci, zkusím začít číst jiné víc
rímoraj: Opravdu? Já jsem neobjevil ani jednoho, mohl bys být konkrétní, kdo mě předběhl?