Hořkosladká rhapsodie

Zbývají jen dvě cigarety než odzvoní pátá ranní...

Trochu moc přemítání                                                                    (emočního vinobraní)

působíš mi v předsvítání

trochu moc myšlenkového masochismu a duševní hereze

srdce mi dávno už prožrala koroze poznání, že vše, co špatně končí, vždycky sladce začíná

                                                                                           (už dávno nejsem nevinná)

však o to lepší milenka a postelová kouzelnice

mám duši děvčátka, v očích svíce a miluji pohádky s dobrým koncem, přestože jim nevěřím

kdykoli Tě vidím, planu jako Řím                                       (z rozkazu šíleného panovníka)

kdykoli Tě vidím, dělám, že se mne Tvá přítomnost nedotýká

kdykoli jsi blízko - a tak vzdálený...

zalezme si ještě

(mezi peřiny...)