Už nikdy

Už nikdy nebudu se mýt,

tu špínu nechám zaschnout do dlaní,

at¡ tøeba v oèích i písek pálí

když nechtìné se vrací zpátky..

Ne pøedním vchodem

zadními jen vrátky..

A hrnèíøský kruh

má stále stejný polomìr

A do elipsy se zmìnit nechce

Snad neví..jak by to šlo lehce..

Jen zmenšit rychlost,

a nebo zmìnit smìr…

Když za drobné se ted¡ dá mìnit

i ideál.. a jiných víra..

když , to co vraždíš.. neumírá..

Poøád jen stejná písnièka

na kolotoèi,

kde bìlouš má høívu od blát,

které na nìj házeli ti,

jen tu trnovou

na hlavì

a rudé šátky…

Jen dopøedu

a nikdy zpátky

do budoucností vìku minulých..

A bursa padá,

jak ukázky svìtové moci..

a hlavy køest¡anù

a nebo ..jak modlitba

do ticha øímské areny

než vypustí nás….

Lvy….