Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmrt
05. 11. 2001
5
0
1753
Autor
valerinka
Komu se vyhýbá?
Tomu, kdo se jí směje.
Tomu, kdo se jí nebojí.
Přijmu smrt, přijmu krásu,
vždyť jak krásná je růže,
když člověk ví,
že je jeho poslední?
Jak krásné jsou západy slunce.
Vše je krásnější ve chvíli smrti.
Smrt je milosrdná a škodolibá,
Kdo bojí se jí, zemře dřív.
Jen vyzvu ji na souboj
Vždyť smrt je součást života.
Proč nepřijmout smrt?
Smrt může přijít i zítra.
Proč bát se zítřků?
Proč nebrat každou růži
jako poslední?
Proč nevidět vše očima smrti?
Drsný, ale mám radši rýmy. Jinak je to dobrý a výstižný. ty růže jsou vynikající. díky bohu za ty dary.
Když umřeš ty, tak tě to nebolí.
Ale když smrt řádí v tvém okolí, když si v náručí odnáší tobě nejmilejší, pak si tě vychutnává plnými doušky, pak víš, co je to smrt, co je to nepotkání někoho, kdo včera ti byl ještě tak blízko.
K smrti se nemá modlit. Smrt s radostí k tobě dojde, ale tebe nechá žít a užít si jí. Protože je to SMRT! Tak se podívej na své blízké, které máš ráda...
Vše je krásnější ve chvíli smrti.
Smrt je milosrdná a škodolibá,
Kdo bojí se jí, zemře dřív.
Jen vyzvu ji na souboj
Vždyť smrt je součást života.
Proč nepřijmout smrt?
Smrt může přijít i zítra.
Proč bát se zítřků?
Proč nebrat každou růži
jako poslední?
Proč nevidět vše očima smrti?
nemám rád smrt!
Valerinko - chápu - a cítím to stejně ....
ALE ... má to jedno nebezpečí, aby se nesklouzlo k přístupu "carpe diem", je nutná nějaká delší perspektiva ... a tady to teprve začíná bejt zajímavý ... :c)
Kdyby to s těma růžema šlo jako s cigaretama co denně vykouřím. Pokaždé si říkám, že je to ta poslední. A vidíš, není ...
Gastarbajtr
05. 11. 2001
Z jednoho prostýho důvodu ... všechno by bylo moc smutný a to přece neni ...
Pěkná úvaha! *!!
Nevim nevim silny nazev a tema ale myslim ze se mi to nepodarilo pochopit...
Krásně vystiženo, je to přesně tak až v okamžiku kdy se s ní smíříme a nebudeme se jí bát, až v tom okamžiku dohlédneme až na samé dno sebe sama a staneme se tím kým nám bylo souzeno se stát...
!*
Valí, Tvoje obliba smrti mě už tak nezaráží. Vidím, že si s ní pohráváš, že se jí nebojíš, že nad ní máš nadhled... sice mi to pořád přijde trošku divné - smrt jako hlavné téma, ale... možná... proč ne. Ostatně mám taky rád černý humor, vtipy o antraxu... prostě čemu nemůžu zabránit, s tím se smířit a dělat si z toho případně i srandu... asi to má něco do sebe.