Kdo by řekl, že hory se mohou stát bludištěm pro laviny, co padají už jen v létě

Znal dobře jsem ta místa,
kde laviny spadly tak zlehounka,
byly to víčka Tvá
a sníh ulpěl na řasách
tak bezbolestně,
jako dopis milostný.

Tehdy dýchal jsem těžce
a každá kapka krve nakažené
byla předzvěstí
něčeho velikého,
ale to velikášství
popsat jsem nedovedl.

Jsem spáč,
ale Ty stále dokážeš
nechat oči své,
tak modré
otevřené
i s těmi tunami sněhu na víčkách.

Mrzne,
tak snad už nemusíme se bát….