Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOblačno až zataženo...
Autor
Amélie Bezduchá
Nejedla. Na co? I v zkurveném toustu viděla jeho psí oči. Nesnášela ho. Nesnášela způsob, jakým s ní mluvil o počasí. Zbytky vůně vody po holení přebíjela Spartkama bez filtru.
Co teď? Možná by prostě měla dát svým emocím průchod, možná by měla po vzoru všech těch přesládlých amerických filmů, které tak nesnášela, otevřít nějakou lacinou bonboniéru a utápět se v sebelítosti s tunou posmrkaných kapesníčků. Možná by mohla zapnout Kluky v akci a naučit se dělat štrúdl…
Vlastně se nikdy nepotkali před zeleninou. Nepodíval se jí do očí. Neusmál se a jí se nepodlomily nohy. Nepočítala v duchu do deseti ve snaze uklidnit se. A netřásly se jí ruce ani tenkrát, když prstem nervózně nepřejížděla po okrajích talíře, zatím co druhou ruku nezaměstnávala soustředěnou hrou s konečky vlasů. V oplzlé hře o přízeň nevyhrály zbytky připálených hranolek z jídelny na rožku. Nikdy mu nehrála pod oknem na kytaru.Vlastně nikdy nepila Tequilu a neprobírala s pouličním osvětlením ekonomickou situaci v Nigerii…
V televizi nebyl ani zasraný AZ-kvíz…
Chosé Alexandr se miloval s Amélií Antoanettou na kuchyňské lince, zatím co Esmeralda zjistila, že Diego, se kterým ji spojovala nepopsatelná vášeň minimálně přes 246875 dílů, je ve skutečnosti její otec…
Krabice Petr byla napěchovaná k prasknutí a na dně ležela žirafa.