Cesta zpátky

Cesta zpátky

Cesta tam už proběhla. Teď tě čeká cesta zpátky. Vteřinu po vteřině, minutu po minutě, hodinu po hodině, den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci, rok po roce se budeš vracet zpátky stejnou cestou, kterou jsi došel až sem. Znovu si projdeš okamžikem své smrti. Budeš se pomalu vracet v čase zpět.

Ne! Nechci se vrátit!

Zase budeš malým chlapcem. Až se dostaneš do okamžiku svého početí, znovu se narodíš, ale budeš to stále ty. Znovu si prožiješ svůj život a budeš mít stejné vlastnosti, předpoklady a možnosti. Možná si myslíš, že tentokrát už to zvládneš líp, že se rozhodneš jinak. Budeš mít stále stejné možnosti volby. Ale nebudeš si nic pamatovat. Tvůj život může být totožný s tím předchozím, ale může být také zcela jiný. Je to na tobě.

Jak se můžu správně rozhodnout bez toho, aniž bych znal předchozí zkušenost?

Předchozí zkušenost na vědomé úrovni nezná nikdo z nás. Nemůžeš být oproti ostatním ve výhodě. Kolikrát to pokazíš, tolikrát se vrátíš. Bude to stále stejný život. Možná ti tví rodiče dají jiné jméno, možná ti nekoupí kotě, ale štěně, možná že tvůj otec zemře o deset let dříve při autonehodě a možná tě tvá matka potratí. Všichni máte stejné možnosti volby. Možná se rozhodneš nebýt lékařem, ale politikem, možná budeš zametat chodníky nebo skončíš v protialkoholní léčebně. Možná se nikdy neoženíš a nezplodíš své děti.

Počkej! Když nezplodím své děti, jak si mohou prožít cestu zpátky? Mé děti přece stále žijí! Jen já jsem zemřel. Copak ony přestanou existovat ve chvíli, kdy se rozhodnu je nezplodit?

Tys své děti opustil. Sám ses rozhodl zemřít. Bylo ti padesát let. Než projdeš cestou zpátky, uplyne dalších padesát let. Zhruba za sto let se tady spolu znovu potkáme. Ale to pouze v případě, že se rozhodneš žít a zemřít stejně, jako jsi žil a zemřel. Můžeme se také potkat výrazně dříve či výrazně později. O své děti mít strach nemusíš. Mají své životy a své cesty zpátky. Nemohou přestat existovat, stejně jako ty. Nikdo nemůže přestat existovat. Existence je věčná právě proto, že je to EXISTENCE.

A kdybych zemřel přirozenou smrtí, bylo by všechno jinak?

Není důležité to, co bylo, ale to, co je. A věz, že to co bylo a to co bylo je zároveň totožné s tím, co je.

To pak ale znamená, že ve chvíli, kdy budu v třicátém roce svého života a budu to stále já, jen mi možná mí rodiče dají jiné jméno nebo se místo lékaře stanu učitelem, může i můj syn, který mezitím zemřel přirozenou smrtí, prošel si svou cestou zpátky a znovu se narodil a znovu se stal mým synem, jen já jsem mu dal jiné jméno, existovat zároveň s mým synem, kterého jsem jako ne lékař, ale učitel zplodil s dívkou, která mě tentokrát neopustila? Znamená to pak, že existují paralelní světy?

Příliš se do toho zamotáváš. Tuhle větu by obyčejný smrtelník nepochopil. Jistěže existují paralelní světy. Ty sám se vyskytuješ v několika rovinách. Chtěl bys vědět, kolikátý život již prožíváš? Jak jsem řekl, existence je věčná. Nedá se spočítat. Tvůj syn by nebyl totožný s tvým synem, kterého bys zplodil s jinou ženou.

Co když budu mít jiné rodiče?

Nebudeš mít jiné rodiče, jinak bys to nebyl ty. Jiným rodičům se narodí jiné děti.

Co když se nenarodím, protože si to mí rodiče rozmyslí nebo se nikdy nepotkají?

Bylo-li by to předurčeno, nikdy by ses nenarodil. Jsi tady, existuješ a budeš existovat věčně. Pokud by tě tvá matka potratila nebo bys zemřel jako chlapec, projdeš si cestou zpátky a znovu se narodíš.

Může někdo žít pouhý den, projít si cestou zpátky, znovu se narodit a tak pořád dokola?

Ano, může.

Jaký to má smysl?

Tomu se říká karma.

Může to tak malý tvoreček vnímat?

Ano, vnímá to jako neskutečné utrpení. Může třeba jen prožívat prenatální život a pak být potracen.

Co když se rodiče již narozeného člověka, při opakovaném životě nikdy nepotkají?

A ty poznáš, zda někdo žije opakovaný život?

Co když se už znovu nenarodím?

Řekl jsem ti, že existence je věčná. Proč máš stále tolik hloupých otázek? Jsi tady právě teď v tuto chvíli? Jsi. Tak co řešíš?

Dobře. Dovol mi ještě jednu otázku. Když máme neustálé možnosti volby, je vůbec něco předurčeno?

Všechno je předurčeno.

Děkuji Pane, jsem lehce zmaten a moc se netěším na svou cestu zpět. Nechci znovu zažívat bolestné a útrpné okamžiky svého života. Co když budu chtít znovu zemřít?

Pak se zase znovu narodíš. Nemusíš prožívat utrpení. Můžeš prožít krásný a šťastný život. Je to jen na tobě.

Může se někomu stát, že už se znovu nenarodí a přitom nepřestane existovat?

Touhle otázkou jsi mě zaskočil. Přesto ti musím povědět, že tahle otázka už byla zodpovězena.

Co když se někdo už nebude chtít znovu narodit?

Spousta lidí si už nepřeje se znovu narodit.

Někdy mám pocit, že tvé odpovědi dost dobře nechápu.

Pochopíš. Máš na to spoustu času.

Je možné vymanit se z toho koloběhu?

To nelze, každý z nás existuje v určité rovině Bytí. Můžeš se dostat kamkoli budeš chtít, ale až tehdy, pochopíš-li smysl svého života.

Kdo vlastně jsi?

Ty to nevíš? JÁ jsem přece TY!