První noc v novém bytě

    Půlnoční tmu
    jak žiletka ostří tvého zápestí
    prořezávaly světla všech
    těch slavných zbabělců reality
    a ty jsi stál
    za závesěm
    poprvé sám ve výkladní skříni nového souznění
    nehty rozškrábané do červena
    a na stěně ještě stále usychalo
    její jméno
    jméno té na niž se nezapomíná
    jméno co s každou další se ti bude vracet
    a vpité hluboko pod kůži bude chtít na povrch snů
    snad pro srovnání
    pro svou opravdovost
    a pro blbej pocit viny
    co z tebe ráno nesejme
    a nerozbije ho o chodníky štěstí
    ne
    když půlnoční tmou zní mrouskání koček
    a ty s nimi bys chtěl létat po střechách
    a místo toho
    s volností chyceného kanára stojíš
    a dýcháš na střípky z oken
    aby tě nikdo nemohl vidět
    a nemohl říct světu o tvé tajné touze
    nasednout na tramvaj a nechat se vzít
    do světa půlnočních zbabělců