Báseň o dobrém vkusu

Bože můj,

když slyším všechny ty dnešní

pipiny, idoly náctiletých dívek,

jak zpívají tu méně tu více o ničem,

erotické a umělecké jak bakelit,

nechává mě to naprosto ledovým,

všechny ty pseudo pseudo

zpěváky a skupiny

toho pitomého cirkusu

jebání dobrého vkusu a soudnosti.

Dolů se všemi idoly a modlami!

Pryč s nízkým, ať žije aristokracie ducha!

Rozšlapat všechnu tu konvenční

a hippiesáckou veteš.

Věřím v poctivý folk, rock, punk i skinheads,

ale nevěřím Johnovi Lennonovi,

jak kňourá své Imagine,

sedíc za zbohatlickým piánem

i s jeho připosraným vízem do USA,

aby už konečně držel kušnu.

A že jí držel.

A nevěřím v rovnici,že hudba rovná

se politika,

že brnkání do kytary změní

neměnný svět.

Poklekám před duchovním světem

skutečných umělců

a ne sazečů vajec

a přizdisráčů většinového vkusu.

Ámen.

                                       25. 7. 2010