Její zvíře

něco na mě křičela

a muselo to bejt strašně důležítý,

(minimálně pro ní)

protože jí z toho křiku

dokonce chytly vlasy

a hořely

jak židovský synagogy

ale jí to bylo nejspíš jedno

a i když stála kousek přede mnou

vůbec ničemu jsem nerozumněl

moji pozornost totiž upoutal záblesk očí

v jejím hrdle

z tý temnoty,

kterou v sobě měla ukrytou,

se na mě totiž dívalo Její zvíře.

hned mi bylo jasný,

že po mně půjde

protože oči nikdy nelžou