Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...a povídala si s ním
06. 09. 2010
13
11
1338
Autor
Marcela.K.
ze setrvačnosti
listuji kalendářem
odčítám ztracené dny
od měsíců
plných vrcholů věčného světla
koupu se sama v tmavých skvrnách
abys neviděl
můj strach
ztrácím se ve tmě
a čekám na sluneční vítr
11 názorů
"ze setrvačnosti
listuji kalendářem" -> člověk si vlastně uvědomí, že ač bychom rádi přestali listovat - nemůžeme.
Každý řádek vlastně vytváří určitý obraz a sekvence těch obrazů, jak se zdá, směřuje k nadcházejícímu ročnímu období; setrvačnost, kalednář, odečítat... Náladou to směřuje ke smutku, ale poslední řádek vyjadřuje naději. Takže to smutné nakonec není. A že někdo ty obrazy nevidí? Asi se dívá odjinud.